„Zavírání továren není správná cesta,“ prohlásil kancléř Olaf Scholz v předvečer jednání mezi vedením Volkswagenu a odbory, čímž si vysloužil obvinění z pokrytectví, uvádí ve svém komentáři německá TV Deutsche Welle.
Vedení společnosti Volkswagen a zástupci zaměstnanců se sešli v pondělí na klíčových jednáních, aby rozhodli o budoucnosti továren a pracovních míst. Management automobilového gigantu prosazuje snížení mezd o 10 % a uzavření několika výrobních závodů, zatímco zaměstnanci odmítají jakékoli propouštění a místo toho nabízejí zmrazení svých platů.
Jedná se již o čtvrté kolo těchto vyjednávání, přičemž ani jedna strana neprojevuje ochotu k ústupkům. Výhledy na smírné řešení jsou proto mizivé. Volkswagen se ocitl pod obrovským tlakem investorů a nutností přijmout drastická opatření, aby znovu oživil svůj klesající profit. Zaměstnanci se mezitím potýkají s rozbitím iluze stability v pracovním prostředí, které dosud považovali za bezpečné útočiště.
Do této napjaté situace zasáhl kancléř Scholz svým prohlášením, že „zavírání továren není správná cesta,“ a označil současné ekonomické a strukturální problémy Volkswagenu za důsledek chybných rozhodnutí minulých vedení. Tato „filopracovní“ intervence vyvolala ostrou kritiku nejen od politických oponentů, ale i odborníků.
Scholzovy kroky nelze vnímat jako odtržené od politické reality, zejména s ohledem na blížící se volby. Podobně „filopracovní“ postoj nedávno zaujali i další politici z řad sociální demokracie, včetně ministra práce Hubertuse Heila. Scholz zároveň nešetřil kritikou na adresu Evropské unie za údajně příliš tvrdé regulace vůči automobilkám, zejména kvůli opožděné implementaci opatření na snížení emisí. Podle něj by bylo efektivnější investovat tyto prostředky do výzkumu a vývoje elektromobility.
Kritici ovšem poukazují na rozporuplné strategie Volkswagenu i samotné vlády. Někteří experti obviňují firmu, že příliš otálela s razantním přechodem na elektromobilitu, čímž ztratila klíčovou konkurenční výhodu vůči čínským výrobcům. Jiní naopak tvrdí, že se Volkswagen spoléhal na technologii, která zůstává v rané fázi vývoje, a neunesl náhlý pokles poptávky po dotovaných elektromobilech, jakmile vlády, včetně té německé, ukončily rozsáhlé subvenční programy.
Tento vývoj nevyhnutelně vrhá stín na vztah mezi politikou a automobilovým průmyslem. Magazín Focus nedávno označil Volkswagen za „druhou největší státní firmu po Deutsche Bahn“, což souvisí s dlouhodobými vazbami mezi špičkami politiky a vedením společnosti. Kritici připomínají například blízký vztah bývalého kancléře Gerharda Schrödera s někdejším šéfem Volkswagenu Ferdinandem Piechem.
Psali jsme:
Dalším sporným bodem je role spolkové země Dolní Sasko, která vlastní podíl ve Volkswagenu a má právo veta při klíčových rozhodnutích. Mnozí proto považují Scholzovu současnou rétoriku za pokryteckou, zejména s ohledem na nedávnou nominaci političky Strany zelených, která je bez jakýchkoli zkušeností v automobilovém průmyslu, do dozorčí rady společnosti.
Scholz se ocitá v mimořádně složité situaci. Pokud by jeho vláda byla spojena s úpadkem Volkswagenu, masovým propouštěním a zvýšením nezaměstnanosti ve městech závislých na automobilovém průmyslu, mohlo by to zásadně ovlivnit nadcházející volby. Jeho výroky však spíše působí jako obecné morální apely než jako konkrétní řešení.
Jisté je v tuto chvíli jediné, a to že Volkswagen i stovky tisíc lidí, kteří s touto značkou spojili své životy, čekají těžké velmi časy.
(nov, dw.com, repro: revolutiondaily)
