Geopolitická napětí, jako jsou konflikty na Blízkém východě nebo napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, představují významné hrozby pro plynulost dodávek surovin a energií. Jakékoliv blokády by mohly vést k prudkému nárůstu cen, inflaci a narušení evropských dodavatelských řetězců.

Ve světovém obchodu hraje klíčovou roli několik strategických průlivů a průplavů, jejichž narušení by mohlo mít katastrofální důsledky pro globální ekonomiku, zejména pro Evropu a Evropskou unii. Tato „úzká hrdla“ jsou zranitelná vůči geopolitickým konfliktům, teroristickým útokům nebo přírodním katastrofám, a pokud by došlo k jejich zablokování, zásadně by to ovlivnilo plynulost dodávek energií, surovin a spotřebního zboží.

Suezský průplav je jednou z nejvýznamnějších obchodních tras na světě, spojuje Středozemní moře s Rudým mořem a poskytuje nejkratší cestu mezi Evropou a Asií. Přes Suezský průplav prochází zhruba 10 procent světového námořního obchodu. Události jako zablokování průplavu lodí Ever Given v roce 2021, které způsobilo obrovské ztráty a dopravní chaos, ukazují, jak zranitelná je tato cesta. Narušení Suezu by způsobilo vážné problémy pro evropský průmysl, který je závislý na dodávkách surovin z Asie a Blízkého východu, stejně jako na exportech do těchto oblastí.


Tchajwanský průliv, 160 kilometrů široký pás vody mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou, se stal důležitým centrem námořní dopravy, skrz něj prochází více než pětina globálního obchodu. Konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl snadno narušit tok kritických surovin a produktů, včetně elektronických součástek a průmyslových materiálů, což by zasáhlo evropské výrobce, zejména v automobilovém a technologickém sektoru.

Malacký průliv, který spojuje Indický oceán s Jihočínským mořem, je klíčovým uzlem pro přepravu ropy a zboží mezi Blízkým východem, Indií, Čínou a Japonskem. Přes tento průliv prochází téměř čtvrtina světového obchodu, včetně obrovských množství energetických zdrojů. Jakékoliv narušení provozu by mělo přímé dopady na asijský a evropský trh, zejména v energetice a průmyslu.

Dopady na Evropu a Evropskou unii


Zejména v případě ropných krizí by EU čelila významným ekonomickým ztrátám, pokud by se narušily dodávky z Blízkého východu. Alternativní trasy, jako obcházení Afriky, by prodlužovaly dopravu a zvyšovaly náklady, což by oslabovalo konkurenceschopnost evropských firem na světovém trhu.

Je tedy zřejmé, že narušení klíčových průlivů a průplavů by mělo pro Evropu i zbytek světa vážné důsledky. Geopolitická rizika, jako jsou války, teroristické útoky nebo přírodní katastrofy, kladou na světový obchod a ekonomiku čím dál větší hrozby. Evropští lídři by proto měli zvýšit úsilí o zajištění energetické bezpečnosti, diverzifikaci dodavatelských řetězců a podporu diplomacie, která minimalizuje riziko geopolitických konfliktů.