Rozhodnutí Čínské lidové republiky o zavedení vývozních kontrol na klíčové střední a těžké vzácné zeminy přichází v okamžiku, kdy se světová technologická soutěž ostře vyostřuje. A i když se může na první pohled zdát jako pouhý obchodní tah, jeho skutečný dopad přesahuje rámec běžné mezinárodní ekonomické politiky. Je to strategická intervence s potenciálem změnit dynamiku vývoje pokročilých litografických technologií, které tvoří základ pro výrobu nejvýkonnějších čipů světa.
Čínské ministerstvo obchodu a generální celní správa totiž oznámily, že od dubna 2025 podléhá vývoz sloučenin sedmi klíčových prvků - samaria (Sm), gadolinia (Gd), terbia (Tb), dysprosia (Dy), lutecia (Lu), skandia (Sc) a ytria (Y) - přísné licenci. První reakce světových trhů? Ceny vyletěly vzhůru a odborníci varují před nárůstem až o 500 %.
„Tento krok bude mít strategický dopad na globální dodavatelské řetězce, zejména na oblast vysoce výkonných magnetů, optoelektroniky, obranného průmyslu, zdravotnických zařízení a v neposlední řadě i na vývoj pokročilých litografických systémů,“ píše čínský zpravodajský server Guancha.
Co má vývoz terbia společného s čipy?
Možná víc, než by si laik pomyslel. Moderní extrémně ultrafialová (EUV) litografie, nezbytná pro výrobu špičkových polovodičů, je dnes nejen technologickou, ale i geopolitickou frontou. Nizozemská firma ASML je jediným dodavatelem EUV strojů a Spojené státy již několik let brání jejich vývozu do Číny. Avšak právě vzácné zeminy, z nichž drtivá většina pochází z Číny, tvoří srdce i krevní oběh těchto systémů.
Zejména se to týká vývoje tzv. BEUV (Beyond EUV) systémů, které mají nahradit současnou generaci technologií do poloviny 30. let 21. století. Pro tyto nové generace litografie se testují nové zdroje záření, například BAT lasery založené na krystalech s příměsí thulia (Tm), yttria (Y) a fluoridů, tedy přesně těch prvků, které nyní Čína zpřísněně reguluje.
Pokud se v současnosti zdá, že Západ má technologický náskok, pak se musíme ptát: jak dlouho ještě? Vývoj BEUV totiž není jen otázkou know-how, ale také fyzického přístupu k materiálům, které jej umožňují. Bez terbia, gadolinia či dysprosia nelze efektivně konstruovat nové lasery, zrcadla nebo cílové materiály pro plasmové zdroje záření.
Kromě toho je potřeba zmínit, že Čína pokročila také ve vývoji alternativních BEUV technologií, například volných elektronových laserů (FEL) nebo stabilních mikro-svazků (SSMB). I ty však stojí na domácích zdrojích vzácných zemin. Tím pádem se ze zdánlivé technologické slabiny stává geopolitická výhoda.
„I když se zdá, že soupeř ‘vede o celé kolo’, posledních deset kilometrů maratonu kontrolujeme rychlost i směr jeho běhu my,“ komentuje trefně server Guancha.
Psali jsme:
Navíc, a to je naprosto zásadní, samotná kontrola vývozu nestačí. Aby Čína skutečně zužitkovala svou výhodu v oblasti vzácných zemin, musí souběžně investovat do vývoje vlastních BEUV litografických strojů. To se sice již děje pod hlavičkou nového „celostátního systému“ podpory strategických technologií, ale cesta k autonomii je ještě dlouhá.
Ve světě, kde se technologická suverenita stává klíčem k národní bezpečnosti i ekonomické nezávislosti, není rozhodnutí Pekingu o kontrole vývozu vzácných zemin pouhým byrokratickým opatřením. Je to strategický signál, že Čína je připravena uplatnit svou převahu tam, kde to nejvíce bolí, tedy v dodávkách nepostradatelných materiálů pro vývoj nejmodernějších čipů.
A tak se možná brzy ukáže, že i když Západ drží technologické eso, Čína má trumf, který může celé kolo zvrátit. Trumf, který není jen v rukou, ale v jádrech jejich země.
(Fojtík, Guancha.cn, repro: zai)
