V roce 1997 byl Boeing hvězdou Wall Streetu. Společnost právě překonala regulační překážky spojené se sloučením s McDonnell Douglas, čímž se stala největším výrobcem dopravních letadel a druhým největším obranným dodavatelem na světě, gigantem s více než 200 000 zaměstnanci a rozlehlými továrnami po celých Spojených státech. Boeing, jak tehdy s nadšením uvedl jeden finanční novinář, je „také jedním z největších exportérů v zemi, což z něj dělá něco jako ministerstvo zahraničí amerického průmyslu“.
Dnes jsou vyhlídky leteckého giganta mnohem méně slibné, informuje server UnHerd.com. Hvězda Boeingu pohasla po sérii katastrof způsobených vadným inženýrstvím a urychlenými inovacemi, které se ukázaly jako smrtící. Strukturální nedostatky zasáhly i jeho finance a společnost krvácí peníze. V reakci na to se generální ředitel Boeingu rozhodl zmenšit společnost a prodat aktiva.
Podle plánu na obnovu, který byl oznámen minulý týden, Boeing plánuje získat zhruba 15 miliard dolarů prostřednictvím akcií a konvertibilních dluhopisů. Tato zpráva přichází těsně před plány propustit 17 000 zaměstnanců, což představuje asi 10 % pracovní síly společnosti.
Problémy s pracovní silou však zdaleka nekončí. Minulý měsíc šlo do stávky asi 33 000 odborově organizovaných zaměstnanců Boeingu, protože zástupci pracovníků byli nespokojeni se stagnujícími mzdami a osekávanými výhodami. Stávkující členové Mezinárodního sdružení strojníků a leteckých pracovníků odmítli počáteční nabídku Boeingu na zvýšení mezd o 25 % během čtyř let.
Zaměstnanci rozzlobeně požadují vyšší platy a lepší důchodové benefity s tím, že společnost dlouhodobě upřednostňuje odměňování vedoucích pracovníků a zpětné odkupy akcií, zatímco ignoruje bezpečnostní problémy ve snaze urychlit výrobní linky. Tyto stížnosti nejsou žádnou novinkou. Společnost, která začala jako výrobce letadel v Seattlu, byla kdysi baštou tvůrčího inženýrství s hrdou firemní kulturou. Údajně navrhla bombardér B-52 během jediného víkendu. Dopravní letoun 737, původně vyrobený v roce 1966, byl takovým zázrakem inženýrství, že se vyrábí dodnes.
Sloučení v roce 1997 otřáslo firemní kulturou, jak poznamenali mnozí novináři. Účetní a vedoucí s obchodním vzděláním nahradili vedoucí inženýry, kteří dříve stáli v čele firmy. Nová správní rada Boeingu, jak poznamenal jeden analytik, „by raději utrácela peníze za humidor pro akcionáře než za nový letoun“.
Velikost a finanční povaha firmy možná také přispěly k jejímu úpadku. Společnost nyní soutěží o celou řadu obranných a vesmírných kontraktů a její závislost na vládě z ní učinila tvora Washingtonu, DC.
Etické výkazy ukazují, že 20 úředníků Trumpovy administrativy přišlo z Boeingu nebo pro něj dříve pracovalo jako poradci. Patrick Shanahan, krátkodobý úřadující ministr obrany za Trumpa, byl vrcholným manažerem firmy a v jednu chvíli řídil divizi 787 Dreamliner. Právníci Boeingu rovněž rychle prošli revolvingovými dveřmi do Bidenovy administrativy, přičemž zhruba tucet současných úředníků uvádí vazby na firmu.
Psali jsme:
Některé z těchto politických vztahů mohly společnosti krátkodobě finančně prospět. V poslední den Trumpova úřadu podepsalo ministerstvo spravedlnosti dohodu o odkladu trestního stíhání s Boeingem, čímž ho zbavilo odpovědnosti za vadné návrhy, které vedly k haváriím v letech 2018 a 2019 k 346 úmrtím.
Regulační zachycení však mohlo být tak silné, že nakonec ohrozilo budoucnost firmy. Boeing údajně získal možnost provádět vlastní inspekce a zavádět další laxní politiky, což přispělo ke vzorci nízkých standardů. Oživení firmy po desetiletích otrávené kultury nebude snadným úkolem.
Ani po sérii skandálů kolem prasklých leteckých dílů a odhalení whistleblowerů o problémech s bezpečností letadel se problémy nezdají být u konce. Na začátku tohoto roku se za letu letounu 737 MAX společnosti Alaska Airlines uvolnily dveře, což znovu vyvolalo obavy, že Boeingem vyrobený letoun bude muset být uzemněn.
Uprostřed chvály za fúzi z roku 1997, která zrodila nového obra Boeingu, se vznášely i stíny pochybností. Studie Rand Corporation z roku 2000 zjistila, že sloučení, namísto posílení amerického leteckého průmyslu, představovalo formu konsolidace, která pravděpodobně povede k menšímu množství inovací. Začátkem tohoto měsíce Kelly Ortbergová, nová generální ředitelka společnosti, ve střízlivém poselství zaměstnancům začátkem tohoto měsíce poznamenala, že je potřeba firmu zmenšit. Boeing, napsal, musí „zaměřit své zdroje na výkon a inovace v oblastech, které jsou základem toho, kým jsme“. Současný stav Boeingu o tom svědčí.
(hýbl, UnHerd.com, repro: skyships)
