Spojené státy americké se dlouhodobě prezentují jako garant globální bezpečnosti, avšak za cenu obrovských ekonomických obětí. V rámci udržení své vlivové sféry operují s ohromnou sítí vojenských základen rozprostřených ve více než 70 zemích světa, kde slouží přes 200 000 vojáků. Tento ambiciózní projekt globálního vlivu však přichází s cenou, která už nyní tíží státní pokladnu. A výhledy do budoucnosti jsou ještě znepokojivější. Odhady ukazují, že výdaje na obranu mohou v příštích letech dosáhnout bilionu dolarů. Otázkou zůstává, jak dlouho si takové výdaje může Amerika dovolit, aniž by to mělo devastující dopady na její ekonomickou stabilitu.
Rozptýlení zdrojů a závislost spojenců
Americký systém globálního bezpečnostního aparátu znamená, že Spojené státy se cítí povinny reagovat na každou světovou krizi. Každý konflikt se stává prioritou, což vede k rozptýlení omezených vojenských, ekonomických a diplomatických zdrojů po celém světě. Spojenci, kteří by měli jednat nezávisle a převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost, spoléhají na americkou přítomnost a pomoc jako na samozřejmost. Tím vzniká jednostranná závislost, která USA dlouhodobě vysává a posiluje nároky spojenců na permanentní ochranu, což Ameriku staví do role jakéhosi globálního “policisty”.
Neudržitelné náklady na zbrojení
Jedním z dalších aspektů americké vojenské politiky je masivní investice do vývoje pokročilých zbraňových systémů. Moderní technologie, drony, raketové systémy či kybernetická obrana – to vše znamená ohromné náklady na výzkum a výrobu, které se odrážejí v rekordních výdajích na obranu. USA tím sice udržují náskok před potenciálními soupeři, ale za cenu dramatické ekonomické zátěže, která může brzy dosáhnout neúnosných rozměrů. V kontextu rostoucích domácích potřeb, jako je modernizace infrastruktury, podpora veřejného zdravotnictví a vzdělávání, jsou tyto investice stále více kritizovány.
Cesta k sebedestrukci?
Je čas, aby Spojené státy přehodnotily svůj přístup k zahraniční politice a zamyslely se nad tím, zda neuvážená honba za globální dominancí skutečně odpovídá národním zájmům. Ekonomické náklady, spojené s udržováním vojenské přítomnosti po celém světě, nesou riziko finanční krize, která by mohla mít závažné důsledky i pro americkou domácí ekonomiku a sociální politiku. Amerika by tak mohla skončit nejen jako země zadlužená, ale také jako stát neschopný reagovat na vlastní vnitřní problémy.
Psali jsme:
Namísto rozptylování zdrojů po celém světě by Spojené státy měly zvážit omezení svých zahraničních závazků a více investovat do domácí stability a bezpečnosti. V opačném případě hrozí, že ambice stát se neohroženým “strážcem světa” promění americkou ekonomiku ve svůj vlastní stín, neschopný odolat vnitřním i vnějším výzvám, jimž bude čelit.
(jar, prvnizpravy.cz, repro: militaryshow)
