29. dubna 2024 - 07:03
Podle zpráv japonského deníku
Asahi Shimbun klesl kurz jenu vůči dolaru pod hranici 158 jenů za dolar, což je nejnižší úroveň za posledních 34 let. Tento pokles přichází i přesto, že Japonsko nedávno zvýšilo své držby amerických dluhopisů na více než 1,1 bilionu dolarů, čímž se stalo největším držitelem amerického státního dluhu.
Navíc, japonská vláda nedávno vydala zprávu, ve které předpokládá, že do roku 2040 by mohla ekonomika země klesnout na úroveň rozvíjejících se ekonomik, čímž by Japonsko přestalo být považováno za vyspělou ekonomiku.
Situace není o mnoho lepší ani v Jižní Koreji, kde kurz wonu klesl pod 1400 wonů za dolar, což představuje největší devalvaci od finanční krize v roce 2008. Další asijské země, včetně Indie, Filipín, Indonésie a Malajsie, také zažívají tlak na své měny v důsledku sílícího dolaru. V Malajsii se premiér Anwar ptá, proč i přes dobrý ekonomický růst a nízkou inflaci jejich měna stále oslabuje.
Zdá se, že hlavním faktorem těchto měnových turbulencí je politika Fedu, který reaguje na vnitřní ekonomické problémy USA zvyšováním sazeb, což má za následek oslabení měn menších států. Tento krok Fedu efektivně “obírá" ekonomiky těchto zemí, aby zmírnil domácí ekonomické otřesy.
Ve víru devalvace asijských měn zůstává čínský jüan neotřesený, což je výsledkem pružné měnové politiky centrální banky a zvýšeného povědomí o rizicích ve správě devizových rezerv. Od roku 2022 snížila Čína své držby amerických dluhopisů pod 1 bilion dolarů a v posledních měsících aktivně prodávala americké dluhopisy, čímž snížila své držby na 775 miliard dolarů.
Současně Čína nakupovala zlato, jehož hodnota je považována za stabilnější a bezpečnější. Podle zpráv ze světových médií čínská centrální banka průběžně navyšuje své zlaté rezervy, nyní již po šestnácté měsíců v řadě, s celkovým přírůstkem přesahujícím 300 tun.
Zároveň Čína podporuje používání své měny při obchodování s hlavními komoditami, čímž se snaží vyhnout rizikům spojeným s používáním dolaru. Tato politika nachází odezvu i v jiných asijských zemích, jako je Malajsie, která rovněž propaguje používání jüanu ve vzájemném obchodě, přičemž v obchodech mezi Čínou a Malajsií je již 23,3 % transakcí uskutečněno v jüanech, uvádí agentura
Tencent News.
Psali jsme:
Další asijské země, jako Jižní Korea a Indonésie, se rovněž snaží chránit své měny. Jižní Korea signalizovala možné zásahy do devizového trhu, aby zabránila dalšímu oslabení wonu, zatímco Indonésie nedávno zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů, aby stabilizovala svou měnu.
Tyto kroky ukazují, že i přes to, že Fed neplánuje rychlé snižování sazeb, asijské centrální banky nejsou ochotny zůstat nečinné a aktivně zasahují, aby stabilizovaly své měny a vyhnuly se negativním dopadům silného dolaru.
Současný vývoj vyvolává otázky o dlouhodobém dopadu globální měnové politiky na ekonomickou stabilitu v Asii a zbytku světa. Zároveň naznačuje rostoucí odhodlání zemí čelit ekonomické dominanci Spojených států a posilovat pozici jüanu na mezinárodním poli, což je krok, který se ukazuje jako stále správnější ve světle současných ekonomických problémů.