Tento trend, který zasahuje i další evropské země jako Řecko, odhaluje vážné strukturální problémy a ukazuje, že závislost na turismu již nestačí k zajištění stabilního růstu.
Italská ekonomika se v posledních měsících dostává pod čím dál větší tlak, přičemž nejnovější data ukazují stagnaci hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Tato stagnace přichází navzdory silnému přílivu turistů, kteří tradičně představují klíčový segment italské ekonomiky. Místo očekávaného růstu však Itálie a další evropské země, jako například Řecko, čelí vážným problémům. Ukazuje se totiž, že turisté nejenže přijíždějí v menším počtu, ale především mají výrazně méně prostředků k utrácení než v minulých letech.
Turismus: užitečný pomocník, nikoliv spasitel
V Itálii se turismus dlouhodobě považuje za „záchranný kruh“ ekonomiky. S každoročním přílivem milionů turistů ze všech koutů světa se očekávalo, že vynahradí problémy v jiných sektorech hospodářství. Letos však tento model selhává, neboť celosvětová inflace, růst cen energií a nejistota na trzích omezily utrácení turistů. Návštěvníci si pečlivěji rozmyslí, kde budou utrácet, a namísto luxusního ubytování či bohatých večeří v restauracích častěji volí levnější alternativy.
Itálie tak poprvé čelí realitě, kdy turismus ztrácí na síle jako spolehlivý ekonomický motor. Tento jev je patrný i v Řecku, dalším přímořském ráji, který trpí stejným problémem. Obě země, navzdory odlišným ekonomikám a historickému vývoji, nyní čelí podobným problémům v důsledku strukturální závislosti na příjmech z cestovního ruchu.
Zásadní problémy skryté pod povrchem
Problém ale není pouze v poklesu výdajů turistů. Itálie má dlouhodobé strukturální nedostatky, které jí brání udržet stabilní růst. Vysoká míra nezaměstnanosti, především mezi mladými, a slabá produktivita jsou dlouhodobé faktory, které znemožňují rychlý obrat. Itálie má navíc vysoký státní dluh, který v kombinaci s pomalým růstem představuje velké riziko pro celou eurozónu.
Dlouhodobá závislost Itálie na službách, včetně cestovního ruchu, je sice přirozená vzhledem k její geografii a kulturnímu bohatství, ale bez silné výrobní a technologické základny bude stále více ohrožena. Právě tyto sektory jsou v současné době tahouny moderní ekonomiky, přinášejí stabilní pracovní místa a vytvářejí reálný růst.
Evropa v jednotné krizi
Ekonomická krize v Itálii a Řecku má dopady i na širší evropskou ekonomiku, která prochází obdobím zásadní transformace. Vysoké ceny energií, geopolitické napětí a dopady inflace způsobují problémy nejen v turisticky závislých zemích, ale i ve vyspělejších ekonomikách, které by měly být tahouny eurozóny. Mnoho analytiků navíc upozorňuje, že pokud se italská ekonomika propadne do hlubší recese, může to mít zásadní dopady na stabilitu eurozóny jako celku.
Psali jsme:
Evropa tak čelí otázce, jak vytvořit model ekonomického růstu, který by nebyl závislý pouze na turismu a službách, ale byl by schopen čelit globálním výzvám. Modernizace, investice do vzdělání a zvýšení konkurenceschopnosti jsou nezbytné kroky, které by mohly pomoci nejen Itálii a Řecku, ale celé Evropě.
Italská vláda bude muset urychleně najít cestu, jak stabilizovat ekonomiku. Základní kroky zahrnují podporu domácích podnikatelů, vytvoření podmínek pro mladé, aby se mohli aktivně zapojit na trhu práce, a investice do technologií, které zvýší produktivitu. Bez těchto zásadních kroků se Itálie může brzy ocitnout ve vleklé recesi, která ohrozí nejen její ekonomiku, ale i stabilitu celé evropské měny.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: france24)
