Inflace v eurozóně za květen překvapila směrem nahoru, když zrychlila z dubnových 2,4 % y/y na 2,6 %, o desetinu výše oproti konsensu. Jádrová inflace zrychlila ještě o něco více, když v květnu dosáhla 2,9 % y/y (vs konsensus 2,7 %). Zatímco ceny potravin a zboží meziměsíčně klesly, nižší srovnávací základna v cenách energií přispěla ke zrychlení inflace. Zásadně k tomu ale přispěly i ceny služeb. To bylo částečně ovlivněno vypadnutím efektu levného jízdného v Německu z meziročního růstu. Vliv na to mělo však pravděpodobně také zdražení služeb spojených s cestováním vzhledem k počtu svátků a volných pracovních dní v květnu, což se odrazilo ve vyšší poptávce po nich. Meziroční růst cen služeb v květnu zrychlil na 4,1 %, tedy na sedmiměsíční maximum. S ohledem na pokračující solidní růst mezd a oživující poptávku dnešní čísla příliš nevycházejí vstříc očekávanému začátku uvolňování měnové politiky ECB v příštím týdnu.
Růst tuzemského HDP za Q1 24 byl revidován směrem dolů o 0,2 pb na 0,3 % q/q a v meziročním vyjádření tak růst stagnoval na 0,2 %. Stále však platí, že růst v prvním letošním čtvrtletí táhla spotřeba domácností (+1,0 % q/q), naopak fixní investice hluboce propadly o 7,9 % q/q, a to napříč kategoriemi s výjimkou rezidenčního segmentu, kde zřejmě dochází k pozvolnému oživení vzhledem k růstu poptávky a nižším úrokovým sazbám.
Zrychlení inflace v eurozóně nad očekávání a mírnící se sázky na tempo uvolňování měnové politiky ECB v letošním roce pomohlo v závěru týdne euru, které v týdenním srovnání vůči dolaru posílilo o 0,2 %. Dolaru tak nakonec nepomohly ani jestřábí komentáře členů FOMC. Dolarové tržní sazby v týdnu jen mírně vzrostly, stejně tak i ty eurové. Středoevropské měny měly tento týden tendenci oslabovat. Česká koruna postupně odevzdávala zisky z předcházejícího týdne a končí kolem 24,72 CZK/EUR. Maďarský forint vůči euru během týdne oslabil o výrazných 1,4 % a polský zlotý o 0,4 %.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)