Při pohledu do struktury inflace nás překvapil rychlejší nárůst cen elektrické energie (+1,6 %), který je pravděpodobně dán koncem delších fixací u některých klientů (k velkým změnám tarifů v listopadu nedocházelo). Na druhou stranu o něco výrazněji meziměsíčně zlevnily ceny potravin a nealkoholických nápojů (-0,4 %). Vývoj je však značně nerovnoměrný - zlevňující maso a vejce versus zdražující zelenina a sýry. A o něco výrazněji také poklesly ceny pohonných hmot (-3,4 % meziměsíčně).

Z pohledu ČNB zůstává klíčové sledovat momentum jádrové inflace (detaily zveřejní ČNB po poledni). V tomto ohledu je bezesporu pozitivní sledovat pokračující slábnutí tlaků v sekci kultura a rekreace a o něco mírnější růst nájemného a cen v pohostinství a hoteliérství. Naopak trochu znepokojující je opětovný růst imputovaného nájemného, které má v jádrové inflaci poměrně vysokou váhu (viz graf). Celkově se však i v listopadových číslech potvrzuje předpoklad prognózy ČNB o postupném odeznívání jádrových inflačních tlaků.  Dveře pro první mírný pokles sazeb v prosinci jsou podle nás otevřené.


Prosincové zasedání ovšem i tak zůstává velmi nejisté - opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání (v podnikovém sektoru) a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat (zejména mléčné výrobky a zeleninu). I proto jsme revidovali náš odhad lednové inflace (leden 2024) směrem vzhůru - aktuálně na +2,1 % meziměsíčně a 3,3 % meziročně. V důsledku toho jsme posunuli vzhůru i náš odhad inflace pro celý rok 2024 na 2,9 % (ČNB odhaduje v listopadové prognóze 2,6 %).

Z pohledu ČNB je vidina lednového zdražení potravin a energií (pro část domácností) bezesporu nepříjemná, pokud se ovšem tentokrát neodrazí ve výraznějším zdražování v jádrových segmentech spotřebitelského koše v čele se službami, prostor pro nižší úrokové sazby se bude v příštím roce otevírat tak jako tak. Navíc některé předstihové indikátory zatím ukazují, že lednový nárůst cen ve službách tak výrazný být nemusí. Jedná se například o relativně nízké inflační momentum u předplatných a permanentek.

I po dnešních číslech dál v základním scénáři počítáme s prvním mírným poklesem sazeb (-25bps) již na prosincovém zasedání. Rozhodnutí však bude pravděpodobně velmi těsné a nelze vyloučit ani posun prvního kroku do roku 2024 (pravděpodobnosti scénářů 55 %:45 %).