Slabý výkon ekonomiky byl patrný v celém loňském roce, když ta v Q3 23 mezičtvrtletně klesla o 0,1 %, zatímco v prvních dvou čtvrtletích naopak ve stejném rozsahu rostla. Za celý rok 2023 pak vykázala růst o 0,5 % a výrazně tak zpomalila z +3,4 % v roce 2022. Z velkých evropských ekonomik se v posledním loňském čtvrtletí nedařilo Německu, jehož ekonomika klesla o 0,3 % q/q, a Francii, kde mezičtvrtletně stagnovala. Naopak Itálie vykázala růst o 0,2 % q/q a Španělsko dokonce o 0,6 % q/q. Struktura vývoje HDP eurozóny v Q4 23 bude známa až 8. března, komentuje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Evropský průmysl v prosinci rostl rychlým tempem. Meziměsíčně se průmyslová produkce v eurozóně zvýšila o výrazných 2,6 % oproti trhem očekávanému snížení o 0,2 %. Meziročně byla vyšší o 1,2 % po poklesu o 5,4 % v listopadu. Důvodem byl ale zejména silný nárůst průmyslové produkce v Irsku meziměsíčně o 23 %, kde jsou běžně data velmi volatilní. Předstihové indikátory přicházející z evropského průmyslu na silné oživení rozhodně neukazují.

Koruna nadále oslabuje. Během dneška se její kurz posunul nad 25,40 CZK/EUR, což je s výjimkou krátkodobých výkyvů po vypuknutí války na Ukrajině nejslabší úroveň od konce roku 2021. Tuzemské měně neprospívají sázky investorů na rychlé snižování sazeb ČNB, v kterých je jen utvrdila poslední prognóza centrální banky. Ta totiž stejně jako trh čeká repo sazbu na konci letošního roku již poblíž politicky neutrální hladiny tří procent. Vývoj zahraničních sazeb je naproti tomu opačný. 

Vlivem stále silných dat z americké ekonomiky a vyšší než odhadované inflace za leden se očekávání ohledně prvního snížení Fedu oddalují. Ani ECB zatím nevypadá, že by se snižováním sazeb pospíchala. Celkově tak došlo k tomu, že diferenciál mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami, který je jedním z klíčových faktorů pro vývoj koruny, se významně zúžil. Kurz amerického dolaru vůči euru dnes zůstal prakticky beze změny.