Tchajwanský průliv, kterým prochází více než pětina světového námořního obchodu, je jedním z hlavních bodů napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Jakákoli blokáda či vojenská akce v této oblasti by mohla mít dramatické dopady na globální ekonomiku. Tento článek přináší pohled na důležitost průlivu a další geopolitické hrozby, které mohou ovlivnit tok zboží po celém světě.
Globální systém kontejnerových lodí a tankerů, který denně přepravuje produkty v hodnotě desítek miliard dolarů po celém světě, většinou funguje hladce a bez povšimnutí. Avšak v některých částech světa se námořní cesty zužují do úzkých průlivů nebo kanálů, což jsou geografické zúžení, kde může izolovaný problém ohrozit plynulost mezinárodního obchodu, uvádí ve svém komentáři The New York Times.
Jedním z těchto kritických bodů je Tchajwanský průliv, 160 kilometrů široký pás vody mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou, který se stal klíčovou obchodní cestou pro země po celém světě. Nový výzkum Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), think tanku se sídlem ve Washingtonu, ukázal, že průliv je tranzitním místem pro více než pětinu světového námořního obchodu. V roce 2022 přes tento kanál prošlo zboží v hodnotě 2,45 bilionu dolarů, včetně energií, elektroniky, minerálů a dalších surovin.
Tato zjištění jsou významná vzhledem k tomu, že Tchajwanský průliv je centrem geopolitického sporu mezi Tchaj-wanem a Čínou, která považuje ostrov za své území. Blokáda nebo vojenské akce ze strany Číny, které by zastavily provoz v průlivu, by mohly mít dramatické dopady na globální tok zboží, především na čínskou ekonomiku, upozorňují výzkumníci.
Tato odhady přicházejí v době, kdy geopolitika narušuje dlouholetý relativní klid v oblasti globálního obchodu. Války na Ukrajině a na Blízkém východě, stejně jako uzávěry během pandemie, změnily globální obchodní vzorce a upozornily spotřebitele na to, že narušení v jedné části světa může mít přímý dopad na ekonomickou aktivitu jinde.
Světová obchodní organizace (WTO) ve své zprávě z tohoto týdne uvedla, že tempo globálního obchodu sice roste, ale že rostoucí geopolitická napětí a nejistota ohledně hospodářské politiky by jej mohla zpomalit.
Zvláště rozšiřující se konflikt na Blízkém východě, globálním centru produkce ropy, by mohl zkomplikovat námořní trasy a zvýšit ceny ropy. To by ztížilo a prodražilo dovoz energií, potravin a dalších nezbytných produktů pro lidi po celém světě.
Organizace, která sídlí v Ženevě, očekává, že globální obchod se zbožím vzroste v roce 2024 o 2,7 procenta, což je mírně více než její předchozí odhady, a v roce 2025 o 3 procenta. Tento růst následuje po poklesu o 1,1 procenta v roce 2023, kdy globální obchod zasáhla vyšší inflace a rostoucí úrokové sazby.
Organizace také uvedla, že od začátku války na Ukrajině zaznamenala známky rozdělení globálního obchodu podél politických linií. Obchod mezi zeměmi s podobnými politickými názory - na základě vzorců hlasování v OSN - roste o 4 procenta rychleji než obchod mezi zeměmi s rozdílnými názory.
Generální ředitelka WTO Ngozi Okonjo-Iweala uvedla, že organizace bedlivě sleduje možné překážky pro obchod, “zejména potenciální eskalaci regionálních konfliktů, jako jsou ty na Blízkém východě. Dopad by mohl být nejtvrdší pro země přímo zapojené, ale mohou také nepřímo ovlivnit globální ceny energií a námořní trasy,” dodala.
Od konce loňského roku útoky jemenských povstalců Hútíů na komerční lodě v Rudém moři a Adenském zálivu, které tvoří přibližně 15 procent světového obchodu, přiměly mnoho lodí, aby se přeplavily kolem jižního cípu Afriky, čímž se cesta prodloužila o jeden nebo více týdnů.
Psali jsme:
V roce 2023 se globální lodní doprava také přeskupila poté, co sucho omezilo počet lodí, které mohly proplout Panamským průplavem. Náklady na přepravu vzrostly kvůli těmto narušením, přesto však zůstávají výrazně nižší než vrcholy dosažené během pandemie.
V březnu 2021 narazila kontejnerová loď do břehu Suezského průplavu a blokovala dopravu na šest dní.
Odhady Centra pro strategická a mezinárodní studia naznačují, že Tchajwanský průliv se podílí na ještě větším procentu globálního obchodu než některé z těchto kanálů. Matthew P. Funaiole, spolupracovník projektu China Power v rámci CSIS, který se podílel na studii o Tchajwanském průlivu, uvedl, že napětí v regionu je “globálním problémem.”
Jakákoli událost kolem Tchaj-wanu, jako invaze nebo blokáda, “by zásadně narušila běžný stav obchodu a měla by mnoho ekonomických důsledků pro různé země,” řekl.
Výzkumníci propojením globální lodní dopravy s daty o obchodu na úrovni jednotlivých zemí poskytli podle nich první akademicky podložené odhady objemu obchodu přes Tchajwanský průliv. Kromě samotného Tchaj-wanu zjistili, že nejvíce vystavená narušení obchodu v průlivu je Čína, která každoročně přes kanál posílá obchod v hodnotě 1,3 bilionu dolarů. Většina těchto zásilek představuje čínské dovozy ropy, kovů, železné rudy a dalších surovin, které napájejí čínské elektrárny a továrny.
Výzkumníci také vypočítali, že průliv je tranzitním místem pro téměř třetinu japonských a korejských dovozů a přibližně čtvrtinu jejich exportů. Téměř 27 procent australského exportu, převážně surovin jako železná ruda, uhlí a zkapalněný zemní plyn, také prochází tímto průlivem.
Z pěti zemí, které jsou na průlivu nejvíce závislé, se čtyři nacházejí v Africe. Pouze Demokratická republika Kongo posílá asi 70 procent svého celkového exportu, převážně mědi, kobaltu a dalších kovů, přes tento kanál. Mnohé země Blízkého východu také posílají přes 30 procent svého exportu přes průliv, protože poskytují palivo pro Čínu.
“Najednou jsme si velmi dobře uvědomili, že obchodní toky jsou složité, ale zužují se v těchto strategických bodech,” řekl Funaiole.
(nov, NYTimes.com, repro: voxpot)
