Jaké překážky tedy brání Evropě, aby konkurovala USA a Číně? Jednou z největších výzev, které Evropa čelí, je nedostatečné financování v oblasti umělé inteligence (AI). Zatímco Spojené státy skrze projekty jako „Stargate“ alokují stovky miliard dolarů do infrastruktury AI, evropské investice jsou v porovnání s tím zanedbatelné. Evropská unie se v současnosti snaží rozvinout projekt „AI Factories“, který má vytvořit sedm specializovaných center na vývoj AI, ale jeho rozpočet činí pouhých 1,5 miliardy eur.
Náklady na vývoj AI modelů a potřebné infrastruktury raketově rostou. Trénink současného modelu ChatGPT vyšel na 3 miliardy dolarů, přičemž příští generace by mohla stát až 25 miliard dolarů. Bez přístupu k masivnímu rizikovému kapitálu není možné konkurovat hráčům, jako jsou OpenAI, Nvidia nebo Microsoft.
„Evropa nemá problém s talenty ani infrastrukturou, ale s přístupem k financím,“ říká Laura Möller, ředitelka Centra pro podnikání v oblasti AI. Podle ní evropské firmy čelí obtížím při získávání rizikového kapitálu, který v USA poskytují obří investiční fondy a technologičtí giganti.
Na rozdíl od USA a Číny nemá Evropa žádné technologické giganty, kteří by byli schopni sami financovat velké projekty. Největší cloudové společnosti působící v Evropě – Amazon, Microsoft a Google – jsou všechny amerického původu. Lokální firmy, jako je například SAP nebo Atos, hrají v globálním měřítku druhořadou roli.
Navíc evropské financování výzkumu je často roztříštěné mezi jednotlivé státy a projekty. To způsobuje, že větší strategické iniciativy, jako například výstavba datových center, trvají déle nebo se neuskuteční vůbec.
Další velkou překážkou evropského rozvoje v AI je přísná regulace. Zatímco Spojené státy a Čína uvolňují pravidla, aby podpořily inovace, Evropská unie klade důraz na ochranu práv občanů, etiku a důvěryhodnost technologií.
Evropská unie připravila legislativu AI Act, která má zavést pravidla pro vývoj a nasazení AI technologií. Tento rámec zahrnuje přísné požadavky na transparentnost, bezpečnost a ochranu dat. Zatímco tato pravidla mají chránit občany před zneužitím AI, mnozí odborníci varují, že mohou zpomalit inovace a odradit investory.
„Evropská regulace je dobře míněná, ale příliš složitá. Firmy čelí vysokým nákladům na splnění požadavků a raději přesouvají své projekty do USA, kde je prostředí flexibilnější,“ varuje Bernhard Rohleder, ředitel německého svazu digitálního průmyslu Bitkom.
Navíc regulace v EU nejsou jednotné. Každý členský stát může do legislativy zavést své vlastní úpravy, což dále komplikuje situaci pro mezinárodní firmy.
Evropa se dlouhodobě potýká s absencí jednotné strategie v oblasti technologií. Zatímco Spojené státy mají jasný plán v podobě projektů jako „Stargate“ a Čína masivně investuje do svého programu „Made in China 2025“, Evropa zatím postrádá koordinovanou vizi.
Evropské země mají různé priority, což brání efektivní spolupráci. Například Německo se zaměřuje na průmyslovou automatizaci, Francie na vývoj autonomních systémů a skandinávské země na zelené technologie. Tato roztříštěnost vede k duplikaci projektů a omezuje schopnost soutěžit s globálními lídry.
V USA hraje klíčovou roli při rozvoji AI Office of Science and Technology Policy, které koordinuje investice, vědecký výzkum i legislativní rámce. Evropa nic podobného nemá. Existují sice iniciativy jako Horizon Europe, ale ty se zaměřují spíše na financování jednotlivých výzkumných projektů než na strategické řízení AI jako celku.
Psali jsme:
Jak může Evropa reagovat?
Evropa má stále potenciál stát se lídrem v oblasti etické a důvěryhodné AI, která chrání data uživatelů a podporuje transparentnost. Aby však mohla konkurovat USA a Číně, musí podniknout následující kroky:
1. Zvýšení investic: Evropská unie musí vytvořit podmínky pro přilákání rizikového kapitálu a zajistit větší rozpočet pro strategické projekty.
2. Zjednodušení regulací: AI Act by měl být upraven tak, aby podporoval inovace, aniž by zbytečně komplikoval situaci firmám.
3. Jednotná strategie: EU potřebuje centralizovaný orgán, který by koordinoval všechny iniciativy v oblasti AI napříč členskými státy.
4. Podpora start-upů a talentů: Vytvoření atraktivního prostředí pro start-upy a zabránění odlivu mozků do USA a Číny.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím: buď bude i nadále klást důraz na etiku a ochranu práv, což ji však může znevýhodnit v globální soutěži, nebo se přizpůsobí trendům a uvolní pravidla, aby mohla konkurovat USA a Číně.
„Evropa má jedinečnou příležitost stát se lídrem v oblasti důvěryhodné AI, ale musí se rozhodnout, zda chce hrát na jistotu, nebo riskovat, aby zůstala v čele technologického vývoje,“ uzavírá Möller.
Pokud Evropa nezmění svůj přístup, hrozí, že bude v závěsu za USA a Čínou nejen v oblasti AI, ale i v širším technologickém sektoru.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: firstpost)
