Evropa je uvězněna v pasti drahé energie

byznys

Po odstřižení od ruského plynu se Evropa ocitá v pasti drahé energie, což ohrožuje její ekonomické vyhlídky a ambice v oblasti reindustrializace a čistých technologií.

Evropa je uvězněna v pasti drahé energie
Ilustračí foto
6. května 2024 - 06:30

I když se Evropě podařilo snížit svou závislost na ruském plynu, náklady na energie stále zůstávají vysoké ve srovnání se Spojenými státy a Čínou, což ohrožuje její pozice v reindustrializaci a vývoji čistých technologií. To je hlavní závěr ekonomického komentáře zveřejněného deníkem Le Monde.

Historie závislosti Evropy na ruském plynu není krátká. V minulosti, konkrétně v letech 2006, 2009 a 2014, Moskva několikrát přerušila dodávky plynu kvůli sporům s Ukrajinou. Přesto se až do invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy Rusko odřízlo plynovody Nord Stream a Jamal, zdálo, že si Evropa není plně vědoma vážnosti své závislosti.

Emmanuel Hache, ekonom z Institutu mezinárodních a strategických vztahů, kritizuje Evropu za "bankrot" její energetické strategie. Evropská unie, která dlouhodobě dovážela levný ruský plyn, který posiloval zejména německý průmysl, nyní čelí vysokým cenám energií, které dramaticky zvyšují náklady pro domácnosti a podniky.

Politické rozhodnutí o embargu na ruské dodávky ropy a uhlí bylo přijato, ale plyn zůstal mimo sankce. To znamená, že EU se vzdala možného nástroje tlaku na Moskvu. V důsledku toho musely státy naléhavě zasáhnout a podpořit ekonomicky zasažené sektory a občany.

Komentátor listu Le Monde upozorňuje, že ačkoliv Evropa úspěšně redukovala svou "ruskou ekonomickou závislost", stala se "uvězněna v pasti drahé energie", což by mohlo v budoucnu oslabit její průmyslové a technologické ambice ve srovnání s konkurencí, která disponuje levnější energií. Celkově se jedná o komplexní problém, které bude vyžadovat promyšlenou a udržitelnou energetickou politiku, pokud má Evropa zůstat konkurenceschopná na globálním trhu.



Důsledky drahé energie pro evropskou ekonomiku jsou dvojí. Na jedné straně se zvyšují náklady pro průmyslové podniky, což snižuje jejich konkurenceschopnost ve srovnání s firmami v zemích, kde jsou náklady na energie nižší. Na druhé straně jsou domácnosti zatíženy vysokými účty za energie, což omezuje jejich spotřebitelskou schopnost a zpomaluje celkový ekonomický růst.

V reakci na tuto situaci některé evropské státy přijímají opatření na podporu obnovitelných zdrojů energie a zvyšují investice do energetické účinnosti. Cílem je snížit závislost na dovozu energií a stabilizovat ceny energií na přijatelnější úroveň. Německo, například, plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelné energie na své celkové spotřebě energie na 80 %.

Evropská komise také pracuje na nových legislativních opatřeních, která mají za cíl zvýšit energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek. To zahrnuje projekty na výstavbu nových kapacit pro LNG a posílení energetických vazeb mezi členskými státy, aby byla zajištěna lepší distribuce energií v případě přerušení dodávek.

Psali jsme:

Tato situace rovněž posiluje argumenty pro rychlejší přechod k udržitelnějším formám energie. Jak zdůrazňuje Emmanuel Hache, "krize ukazuje, jak je důležité pro Evropu, aby nejen diverzifikovala své zdroje energie, ale také zvýšila svou energetickou soběstačnost prostřednictvím obnovitelných zdrojů."

Problémy, kterým Evropa v oblasti energetiky čelí, jsou zásadní pro její budoucí ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost. Jakékoli zaváhání v realizaci těchto plánů by mohlo mít dlouhodobé důsledky, zvláště ve světle rostoucího geopolitického napětí a potřeby boje proti klimatické změně.

(jk, LeMonde, screen: red.)


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?