Evropská unie se nachází ve složitém postavení vůči Číně – vztah, který odhaluje zranitelnost a závislost, je stále více na pořadu dne. Navzdory ambiciózním cílům EU omezit závislost na čínských surovinách zůstává realitou, že Evropa je na Číně zásadním způsobem závislá, pokud jde o klíčové materiály nezbytné pro její průmysl. Jak ukazuje nedávná zpráva agentury Bloomberg, čísla mluví jasně: Evropa dováží 100 % těžkých vzácných zemin z Číny, což je alarmující skutečnost vzhledem k tomu, že tyto materiály jsou klíčové pro technologie, jako jsou hybridní vozidla, optická vlákna nebo jaderná energetika.
Tato situace je pro Evropskou unii znepokojivá. Až 97 % hořčíku, nezbytného pro výrobu leteckých slitin a automobilových součástí, pochází z Číny. Stejně tak téměř 80 % lithia, které se používá v bateriích pro elektromobily a elektroniku, dodává čínský trh. Tato závislost je znepokojující nejen z ekonomického, ale také z geopolitického hlediska. Čína má totiž potenciál tuto dominanci využít k tlaku na evropské ekonomiky, komentuje situaci The Financial Analyst.
Reakcí EU na tuto naléhavou situaci je Critical Raw Materials Act, zákon o kritických surovinách, který vstoupil v platnost v květnu 2024. Tento legislativní rámec má za cíl změnit současný stav tím, že nařizuje, aby 10 % všech kritických surovin spotřebovaných v EU pocházelo z domácí produkce. Zákon také stanovuje ambiciózní recyklační cíle – 25 % roční spotřeby by mělo být pokryto z recyklovaných zdrojů. Hlavním cílem je do roku 2030 snížit závislost na jakékoli jediné zemi mimo EU na méně než 65 %.
Přestože je tento zákon vnímán jako krok správným směrem, mnoho odborníků varuje, že jeho dopad nemusí být dostatečně rychlý na řešení aktuálních výzev. Vybudování silného domácího dodavatelského řetězce pro tyto materiály bude složitý úkol, zahrnující obrovské investice do těžební infrastruktury, řešení regulatorních překážek a překonání veřejného odporu vůči těžebním aktivitám.
Závislost EU na Číně není jen otázkou ekonomiky. Stoupající napětí mezi Západem a Čínou přidává další vrstvu nejistoty. Evropská energetická transformace a technologický pokrok by mohly být vážně ohroženy, pokud by došlo k narušení dodavatelských řetězců. Tyto obavy nutí Evropskou unii přehodnotit svou dlouhodobou strategii a zvážit alternativní přístupy.
Dalším problémem je možnost, že snaha o soběstačnost povede k fragmentaci globálních trhů. Snahy EU zvýšit domácí produkci mohou znamenat vyšší náklady pro spotřebitele a riziko zdražení mnoha klíčových produktů. Otázkou také zůstává, zda je EU schopna konkurovat čínským nízkonákladovým modelům.
Psali jsme:
Evropská unie stojí na rozcestí. Její současná závislost na Číně je neudržitelná, a pokud má být zabezpečena ekonomická stabilita, musí EU urychlit své kroky k dosažení větší nezávislosti. Přestože legislativa, jako je Critical Raw Materials Act, nastavuje základní rámec pro změnu, klíčová otázka zní: bude to stačit? Čas hraje proti Evropě a odpověď na tuto krizi bude vyžadovat nejen odhodlání, ale i komplexní přístup, který zohlední jak ekonomické, tak geopolitické aspekty.
Sázky jsou vysoké a Evropa si nemůže dovolit být v této otázce pasivní.
(nov, financialanalyst, repro: tldrnews)
