Rozporuplné názory a tržní reakce odrážejí nejistotu ohledně budoucnosti americké ekonomiky. Ekonomové se po nedávném rozhodnutí Federálního rezervního systému (Fed) snížit úrokové sazby o 25 bazických bodů rozdělili na dva hlavní tábory. Zatímco někteří zůstávají optimističtí, jiní varují před dlouhodobými riziky, která by mohla mít závažné dopady na ekonomiku USA, uvádí ve svém komentáři The Financial Analyst.
Jedním z hlasitých kritiků rozhodnutí Fedu je Jason Furman, bývalý ekonomický poradce administrativy prezidenta Baracka Obamy. Furman upozornil na možnou přehnaně optimistickou inflační prognózu Fedu a varoval, že inflační tlaky by mohly přetrvat déle, než se očekává. „Fed zřejmě podceňuje riziko přetrvávající inflace,“ uvedl Furman a zdůraznil, že složitá situace na trhu by mohla zkomplikovat další úpravy měnové politiky, což by mohlo mít negativní dopady na ekonomickou stabilitu země.
Rozpor mezi názory Furmana a Schiffa odráží širší debatu mezi ekonomy o tom, zda současná měnová politika Fedu přináší více výhod nebo rizik. Tento rozpor navíc přichází v době, kdy investoři pozorně sledují vývoj na akciových trzích a monitorují výkonnost hlavních burzovně obchodovaných fondů (ETF), jako jsou SPDR S&P 500 (ARCA: SPY) a iShares Russell 2000 ETF (ARCA: IWM). Sentiment ohledně těchto fondů zrcadlí širší tržní reakce na kroky Fedu i rozdílné názory ekonomů. Někteří investoři vkládají naděje ve stabilizaci a růst akcií, zatímco jiní přistupují k situaci s obavami.