Německo, dlouho považované za ekonomický motor Evropy, se nyní nachází v recesi, a jeho problémy zasahují i do zbytku Evropské unie, která čelí rozsáhlé krizi. Když k tomu přičteme, že Francie se potýká s vlastními ekonomickými problémy a státy jižní Evropy jako Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko zápasí s narůstajícím dluhem a slabou konkurenceschopností, Evropská unie se ocitá v bezprecedentně nejisté situaci. S oslabeným Německem, které tradičně fungovalo jako hlavní garant investičních úvěrů a stabilizační kotva, nyní stojí EU před otázkou, jak udržet svou jednotu a schopnost reagovat na ekonomické výzvy.
Evropská unie čelí náročné době, kdy její vedení tlačí na pokračování ambiciózní ekologické politiky a plánů energetické transformace. Tyto plány, vedené současným vedením Komise v čele s Ursulou von der Leyen, přitom přispěly k současným potížím. Ekologická agenda, zaměřená na urychlenou dekarbonizaci a investice do obnovitelných zdrojů, se ukazuje jako finančně i logisticky náročná, zatímco dopady na průmyslové odvětví a energetické ceny se stávají pro mnoho členských zemí těžko udržitelnými. Sám Berlín už dnes musí vynakládat miliardy na dotace k pokrytí rostoucích nákladů na energii, což dál oslabuje jeho schopnost plnit tradiční roli ekonomického tahouna EU.
Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko, které se nikdy zcela nezotavily z dluhové krize před dekádou, se nyní opět dostávají do problémů. Růst úrokových sazeb znamená pro tyto země vyšší náklady na obsluhu dluhů, zatímco německá ochota přispívat do stabilizačních fondů klesá. V minulosti by se EU mohla spolehnout na Německo jako na hlavního investora a záruku nových úvěrů, ale s ohledem na jeho vlastní ekonomickou situaci a rostoucí nespokojenost německých občanů s náklady na podporu ostatních zemí EU je nyní toto partnerství ohroženo.
Tato situace vyvolává zásadní otázky o budoucnosti EU. Pokud její vedení nenabídne zásadní změnu v ekonomické politice a nebude ochotno revidovat své cíle v oblasti klimatické politiky, hrozí, že jednotlivé členské státy začnou preferovat národní zájmy nad společnými unijními cíli. Německá nespokojenost s evropskými směrnicemi a finančními závazky může dále posílit nálady směřující k posilování suverenity na úkor evropské integrace, což může v důsledku vést k oslabení samotných základů EU.
Psali jsme:
S následně blížícími se volbami do Evropského parlamentu a rostoucími protievropskými náladami napříč členskými státy hrozí, že EU bude čelit nárůstu podpory populistických stran, které odmítají pokračující centralizaci moci v Bruselu. Lídři Unie, kteří současnou krizi spoluvytvořili, budou muset přijmout odpovědnost a reflektovat na reálné ekonomické problémy obyvatel. Jinak hrozí, že krize EU bude mít nejen ekonomické, ale i politické důsledky, jež mohou otřást samotnou existencí unie tak, jak ji dnes známe.
(hýbl, prvnizpravy.cz, repro: tldr news)
