Baterie – ekologický paradox?
Jedním z hlavních problémů elektromobilů je výroba jejich baterií. Lithium-iontové baterie, které jsou dnes nejběžnější, vyžadují těžbu surovin, jako jsou lithium, kobalt a nikl. Tento proces je velmi energeticky náročný a má často devastující dopad na životní prostředí i místní komunity, zejména v zemích s nízkými environmentálními a sociálními standardy, jako je Demokratická republika Kongo. Zde se těžba kobaltu často spojuje s dětskou prací a nehumánními podmínkami. Těžko si lze elektromobily představit jako symbol ekologického pokroku, když jejich základy stojí na takovýchto praktikách.
Závislost na energetických zdrojích
Dalším problémem je závislost elektromobilů na elektřině, která není všude vyráběna stejně ekologicky. Například v Norsku, kde je velká část elektřiny produkována z obnovitelných zdrojů, mají elektromobily relativně nízkou uhlíkovou stopu. Ovšem v zemích, jako je Polsko, kde je velká část energie stále vyráběna z uhlí, mohou být elektromobily z hlediska emisí za svůj životní cyklus srovnatelné s moderními diesely. To znamená, že přechod na elektromobily ne vždy vede ke skutečnému snížení emisí skleníkových plynů, ale pouze ke změně zdroje těchto emisí.
Recyklace – zatím nevyřešený problém
Vývoj ukáže směr
Je však třeba uznat, že elektromobily mohou významně přispět ke snížení znečištění ve městech, kde je doprava hlavním zdrojem smogu. Snížení emisí NOx a pevných částic může přinést zdravotní benefity pro obyvatele velkých měst, ale ani zde nejsou elektromobily zcela bez problému. Kvůli své vyšší hmotnosti se jejich pneumatiky rychleji opotřebovávají, což zvyšuje množství jemných prachových částic ve vzduchu.