Tržby za služby meziměsíčně naopak nepatrně klesly (-0,1 %), byť kromě dopravy a skladování byly tržby v řadě odvětví meziměsíčně vyšší. Slabá poptávka se již citelněji propisuje i do inflace, to dosvědčil i červnový vývoj spotřebitelských cen. Ty meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, stejně jako v květnu. V meziročním vyjádření tak došlo opět k výraznému zpomalení vlivem loňské vysoké srovnávací základny, a to z 11,1 % na 9,7 % v červnu. Dynamika jádrových cen zároveň zůstala velmi nízká a stagnovala poblíž 0,1 % m/m po očištění o sezonní efekty (více zde: https://bit.ly/3rxb3qL). Proinflačním rizikem však zůstává přetrvávající napětí na domácím trhu práce, které potvrdil i květnový údaj o podílu nezaměstnaných osob, píše v komentáři Kevin Tran Nguyen, analytik Komerční banky.
Oproti očekávání ČNB rychlejší odeznívání inflace, zejména pak jádrové, vedlo ke stupňování očekávání finančního trhu ohledně uvolňování měnové politiky. Do konce Q1 24 je očekáván pokles klíčové repo sazby o zhruba 2 pb, přičemž od začátku týdne došlo k nárůstu předpokládaného snížení sazeb ČNB o téměř 40 bb. První snížení tržní kontrakty zároveň implikují již v září (o 25 bb). Trhy vyhlížené tempo snižování sazeb je nicméně v silném kontrastu s vyjádřeními většiny bankovní rady ČNB, která debatu o případném snižování sazeb na nejbližších zasedáních zatím zásadně odmítá, a to i na pozadí mírně protiinflačních faktorů vyplývajících z domácí datové fronty.
Dezinflace se odehrává i na druhém břehu Atlantiku v USA. Tamní inflace překvapila výraznějším zpomalením v červnu, když meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 % m/m (vs konsensus 0,3 %). Zpomalení zaznamenaly i ceny spojené s bydlením, které tvoří více jak třetinu tamního CPI. Příznivý vývoj doložilo i zpomalení růstu cen ve výrobní sféře. Červnové překvapivě silnější odeznívání inflačních tlaků pravděpodobně však nebude dostatečné k tomu, aby odradilo americký Fed od zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání 26. července. Nicméně mohlo by to indikovat, že se bude jednat o poslední hike v současném cyklu, k čemuž se přiklonily i očekávání investorů.
Dolar tento týden utrpěl značné ztráty, oproti euru oslabil o výrazných 2,4 %. To souviselo i se zředěním sázek na utahování měnové politiky Fedu a s tím souvisejícím daleko výraznějším poklesem dolarových sazeb o 25-35 bb dle splatnosti, zatímco eurové sazby klesly o 14-17 bb. Česká koruna během týdne dokázala posílit o téměř 0,4 % navzdory tomu, že korunové sazby výrazně propadly o 20-35 bb dle splatnosti, přičemž na velmi krátkém konci spojeným s očekáváním snižování sazeb byl pokles ještě citelnější (viz výše). Ze středoevropských měn se však zdaleka nejvíce dařilo maďarskému forintu, který vůči euru zpevnil o 3,0 %, zatímco polský zlotý týden zakončuje prakticky beze změny.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
