Co se stane, když Spojené státy nesplní své závazky?

byznys

Ve sporu o dluh USA neexistuje žádná dohoda. Největší úsporou je nedostatek času. Odborníci varují před nejhorším scénářem pro globální ekonomiku. I očekávání dohody by mělo mít znatelný dopad na trhy.

Co se stane, když Spojené státy nesplní své závazky?
Ilustrační foto
27. května 2023 - 07:20

Spor o americký dluh vrcholí. V pondělí pozdě večer (místního času) se americký prezident Joe Biden a předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy – člen Republikánské strany – znovu setkali, aby vyjednali zvýšení dluhového stropu. Nakonec z toho ale nebylo nic jiného než trochu vlídnější slova jako po mnoha předchozích setkáních. „Tón dnešní noci byl lepší než jakýkoli jiný rozhovor, který jsme vedli,"  řekl Kevin McCarthy  po schůzce. Nedospěli ale k dohodě o zvýšení dluhového stropu Spojených států, zatímco se vznáší přízrak katastrofického defaultu.

Spojeným státům dochází čas. 1. června hrozí největší ekonomice světa insolvence – alespoň pokud se do té doby nezvýší zákonný dluhový strop. Odborníci varují, že i dočasné zpoždění plateb by mělo zničující důsledky pro finanční trhy a globální ekonomiku,  varuje  Die Welt.  

Situace je ve slepé uličce, protože Joe Biden potřebuje podporu republikánů v Kongresu, aby zahnul za roh. A jsou masivně proti, pokud vyšší dluhový strop nebude doprovázen výraznými úsporami na některých veřejných výdajích. Prezident se naopak nechce nechat vydírat.
 

Americká ministryně financí Janet Yellenová varovala před katastrofou. Před jednáním opět  varovala americká ministryně financí Janet Yellenová „V minulosti jsme se naučili, že čekání do poslední chvíle vážně poškozuje důvěru podniků a spotřebitelů." Už dříve varovala před „ekonomickou a finanční katastrofou“. Výchozí stav by vyvolal „globální pokles“, který by vrátil svět zpět.
 
Podle odborníků skutečně hrozí devastující efekt sněhové koule. Pokud se Spojené státy již nemohou zadlužovat, budou pravděpodobně muset upřednostnit své výdaje. Aby se vyhnul okamžitému kolapsu, musel by stát nejprve splnit své stávající úrokové závazky.

Co když Joe Biden nezůstane? Ostatní platby, od sociálního zabezpečení po federální nebo vojenské platy, by byly zpožděny. Překročení stropu by tedy nejprve pocítili Američané, kteří pobírají dávky přímo od státu nebo ze státem financovaných programů. Postižení by měli k dispozici méně peněz a omezili by své výdaje. Společnosti plnící státní zakázky však od nynějška jen stěží dostávaly zaplaceno. Janet Yellenová nedávno varovala, že by to vedlo k narušení řízení letového provozu, vymáhání práva nebo bezpečnosti hranic.
 
Tři miliony pracovních míst v horkém křesle. Důsledek toho všeho: rostoucí nezaměstnanost. „Neúspěch znamená recesi s odhady ztráty pracovních míst mezi 3 a 6 miliony,"  uvedla  společnost Third Way  ve zprávě. V případě déletrvajícího bankrotu očekává Bílý dům dokonce dalších 8,3 milionu propouštění pracovních míst. Nastala by recese. Pochybnosti o solventnosti by přitom mohly otřást i důvěrou v americké státní dluhopisy. A konečně existuje hrozba, že Spojené státy mohou brzy přestat vyplácet úroky z emitovaných cenných papírů státní pokladny.
 
Nejhorší scénář z pohledu George Browna, ekonoma investiční firmy Schroders: „Dochází k masivnímu výprodeji státních dluhopisů, který se pak šíří na zranitelné trhy dluhopisů a nutí vlády po celém světě snížit své výdaje,“  vysvětluje .
 
Ještě více: Americké státní dluhopisy jsou ve skutečnosti považovány za cenné papíry bezpečné při selhání – a jsou proto po celém světě používány jako kolaterál pro půjčky. Tvoří základ globálního finančního systému. Vědci z Wall Street se proto obávají, že narušení trhu státních dluhopisů se rychle rozšíří na další trhy. V horším případě hrozí celosvětová finanční a ekonomická krize.
 
Nemělo by dojít k prodlení s platbou. Je stále velmi nepravděpodobné, že by k takovému scénáři došlo. Protože důvody amerického defaultu by byly čistě politické – a tedy řešitelné kdykoli. Ve Spojených státech existuje zákonný dluhový strop od roku 1917. Ten určuje, kolik peněz si může stát půjčit. Limit se aktuálně pohybuje kolem 31,4 bilionu dolarů.

Vzhledem k tomu, že tohoto stropu již bylo dosaženo, musí ministerstvo financí USA v současnosti čerpat kapitálové rezervy. To, že se limit pravidelně zvyšuje, je ve Spojených státech vlastně běžnou praxí – od druhé světové války se to stalo 102krát, připomíná  Die Welt.


 
Ještě před termínem 1. června však může nejistota kolem chybějící dohody ovlivnit trhy. Analytici Brookings Institution Wendy Edelberg a Louise Sheiner nedávno uvedli, že samotné zhoršující se očekávání „bude stále pravděpodobněji znamenat významné narušení finančních trhů“. To by mohlo být doprovázeno nižšími cenami akcií, ale také neochotou spotřebitelů nakupovat a nižší poptávkou po úvěrech. Během podobně napjatého obchodování v roce 2011 celotržní index S&P 500 klesl o více než 16 % během pěti týdnů, které vedly k případnému vzestupu. Mnoho investorů by se naopak spoléhalo na zlato jako zajištění.
 
Vyplývá to z nedávného  průzkumu agentury Bloomberg,  cenný kov  je první volbou, pokud se politické hry ve Washingtonu protáhnou. Většina 52 % profesionálních investorů by proto v případě nesplácení koupila zlato.
 
Strategie volební kampaně bude pravděpodobně zdrojem obtížných vyjednávání. Joe Biden v nedávné minulosti opakovaně označil požadavky republikánů na škrty ve výdajích za nepřiměřené.

 
Kevin McCarthy také naléhavě potřebuje úspěch. Především ultrakonzervativní republikáni ve Sněmovně reprezentantů vyvinuli na 58letého muže tlak. „I když se Joe Biden a vůdci Sněmovny a Senátu dokážou dohodnout na dohodě, stále musí projít oběma komorami. Kevin McCarthy bude muset přesvědčit svůj výbor, že je to nejlepší možný výsledek. Velmi pravděpodobně by se mohl hádat s většinou republikánských členů, ale menšina agentů chaosu ve Sněmovně by mohla zajít tak daleko, že by ohrozila jeho prezidentství, pokud by s dohodou nebyla spokojena,“ řekl  . Michael Strain, ředitel hospodářské politiky na American Enterprise Institute. Ekonom proto varuje před zahráváním si s ohněm. I když se americká vláda a Kongres na poslední chvíli dohodnou, může dojít k nepříznivému účinku.
 
Michael Strain uvádí příklad: Na jaře 1979 Kongres souhlasil pouze s krátkodobým navýšením, ale následný počítačový problém zdržel ministerstvo financí při vyplácení splatných cenných papírů jednotlivým investorům. „V důsledku toho vzrostly úrokové sazby a daňoví poplatníci museli vydělat miliardy dolarů na dodatečných platbách,“ vysvětluje ekonom.
 
Pokud by jednání nakonec selhala, prezident Biden by měl pravděpodobně stále eso v rukávu – alespoň pokud se budete řídit právními radami demokratů. Joe Biden si proto mohl jednoduše dál půjčovat peníze bez hlasování od Kongresu – a použít je na splacení svých dluhů. Přitom by se mohl dovolávat 14. dodatku, který uvádí, že „legitimita“ veřejného dluhu „nebude zpochybňována“. I takový krok by byl zatím ojedinělý – a tedy nikterak jistý.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?