Ať již půjde o inflaci nebo hospodářský růst, v obou případech uvidíme odeznívání šoků, kvůli kterým se česká ekonomika v minulém roce propadla do stagflace, píše v glose Dominik Rusinko, analytik ČSOB.Začněme inflací, jež byla v posledních třech letech největším problémem tuzemské ekonomiky - kumulativně v tomto období vzrostly spotřebitelské ceny o 32 % (!). Výsledkem byl tvrdý zásah do kupní síly domácností a eroze podstatné části jejich (reálných) úspor. V posledních měsících roku 2023 však již cenové tlaky výrazně zvolnily a pokud vezmeme v potaz tzv. inflační momentum („inflace tady a teď“), jsme již velmi blízko 2% cíli. Pro letošní rok počítáme s průměrnou inflací těsně pod 3 %, což bude sice stále nad cílem ČNB, ale půjde o razantní posun správným směrem.
Patria Finance: Výhled na rok 2024 - Měkké nebo tvrdé přistání?
Vysoká inflace zároveň tvrdě dopadla na reálné útraty domácností, což je hlavní důvod, proč česká ekonomika v minulém roce poklesla o 0,5 % (náš odhad). S nižší inflací a opětovným růstem reálných mezd sázíme na oživení spotřebitelského apetitu, a to ruku v ruce s rozpouštěním vysokého objemu nad-úspor. I přes to odhadujeme relativně skromný celoroční růst na 1,4 % s tím, že oživení spotřeby bude spíše pozvolné a velkým otazníkem zůstává vývoj zahraniční poptávky. Hospodářskou expanzi bude držet na uzdě také konsolidační balíček vlády, který vstoupil v platnost prvního ledna.
V tomto roce očekáváme podstatné povolení měnových šroubů ze strany ČNB. Začátek cyklu uvolňování měnové politiky je zatížen celou řadou nejistot a pro-inflačních rizik (např. lednový efekt přecenění), což povede bankovní radu k větší míře obezřetnosti. Pokud však inflační čísla zásadněji nepřekvapí, počítáme s úrokovými sazbami okolo 4 % na konci roku 2024. Korunu vidíme krátkodobě na slabších úrovních, ve druhé polovině roku však již bude moci pomýšlet na drobné zisky.
Shrnuto, podtrženo, tento rok se ponese ve znamení odeznívání celé řady šoků, které v posledních letech sužovaly českou ekonomiku. Inflace přestane být problémem číslo jedna, ale do centra pozornosti se přesune nevýrazná růstová dynamika. I tak by se ale z makro pohledu mělo jednat o příznivější rok.
Vysoká inflace zároveň tvrdě dopadla na reálné útraty domácností, což je hlavní důvod, proč česká ekonomika v minulém roce poklesla o 0,5 % (náš odhad). S nižší inflací a opětovným růstem reálných mezd sázíme na oživení spotřebitelského apetitu, a to ruku v ruce s rozpouštěním vysokého objemu nad-úspor. I přes to odhadujeme relativně skromný celoroční růst na 1,4 % s tím, že oživení spotřeby bude spíše pozvolné a velkým otazníkem zůstává vývoj zahraniční poptávky. Hospodářskou expanzi bude držet na uzdě také konsolidační balíček vlády, který vstoupil v platnost prvního ledna.
V tomto roce očekáváme podstatné povolení měnových šroubů ze strany ČNB. Začátek cyklu uvolňování měnové politiky je zatížen celou řadou nejistot a pro-inflačních rizik (např. lednový efekt přecenění), což povede bankovní radu k větší míře obezřetnosti. Pokud však inflační čísla zásadněji nepřekvapí, počítáme s úrokovými sazbami okolo 4 % na konci roku 2024. Korunu vidíme krátkodobě na slabších úrovních, ve druhé polovině roku však již bude moci pomýšlet na drobné zisky.
Shrnuto, podtrženo, tento rok se ponese ve znamení odeznívání celé řady šoků, které v posledních letech sužovaly českou ekonomiku. Inflace přestane být problémem číslo jedna, ale do centra pozornosti se přesune nevýrazná růstová dynamika. I tak by se ale z makro pohledu mělo jednat o příznivější rok.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
