Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga zdvojnásobuje své úsilí v oblasti výrobních exportů, aby vyrovnala problémy způsobené zpomalením trhu s nemovitostmi a splnila cíl Komunistické strany růstu HDP o 5% pro rok 2024. Přestože hrozí cla, Si Ťin-pching je přesvědčen, že průmyslová síla zůstává hlavní geopolitickou výhodou Číny proti Západu.
Zatímco Západ trpí inflací, Čína čelí doma poklesu cen spotřebního zboží kvůli nízké domácí poptávce. Prezident Si Ťin-pching odmítá zavést stimuly na podporu domácí spotřeby, zatímco se zavazuje dále podporovat expanzi pokročilých průmyslových sektorů jako jsou baterie, polovodiče, solární panely, elektrická vozidla nebo drony. Bez stimulace vnitřní poptávky to znamená, že čínský průmysl bude potřebovat globální trhy, aby absorbovaly rostoucí nabídku produktů.
V posledních letech usiloval čínský prezident o ekonomickou politiku, která by Čínu učinila více soběstačnou. V minulosti to bylo interpretováno jako přechod k modelu více závislému na domácí poptávce než na exportu. Logika za tím je, že pokud se Čína stane více závislou na domácí spotřebě, Peking omezí svou expozici vůči západním tlakům. Čínský domácí trh však není dostatečně zralý na to, aby se stal motorem růstu země - zejména po dopadech pandemie a potřebě přechodu od přílišné závislosti na sektoru nemovitostí.
Si Ťin-pching ví, že průmyslová kapacita je hlavní konkurenční výhodou Číny proti Západu. A aby udržel čínský technologický a průmyslový rozvoj, stále potřebuje globální trhy. Přesto může čínské nadvládě ve výrobních dodavatelských řetězcích přinést ekonomiku odolnou vůči sankcím.
Navzdory geopolitickým rizikům jsou pokročilí čínští výrobci mnohem konkurenceschopnější než stávající alternativy. Aby bylo možné dosáhnout ambiciózních cílů zeleného přechodu, realistická náhrada za čínské dodavatele prostě neexistuje. Přesun výroby zpět do Evropy nebo Ameriky je mnohem dražší možnost a, zejména v Evropě, bude sektor mít těžkosti udržet se na hladině. Například přestože EU slíbila podpořit trpící evropský solární sektor, který již čelí propouštění, ustoupila od zavedení cel na čínské solární panely.
Obnovená proprůmyslová strategie čínského prezidenta Si Ťin-pchinga učiní čínský ekonomický růst a technologický vývoj mnohem více závislými na zahraničních trzích, ale zároveň činí svět mnohem více závislým na Číně. V tomto scénáři je pro Západ mnohem obtížnější uplatnit režim sankcí podobný tomu, který byl uvalen na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu. Navzdory rétorice o odtržení je realita taková, že prozatím by jakákoli prudká ekonomická válka proti Číně vedla k vzájemně zaručené ekonomické destrukci.