Lehce byl sice revidován vzhůru první kvartál, ale celkový obrázek české ekonomiky není v tuto chvíli zrovna povzbudivý - zdá se, že po "nadechnutí" na začátku roku jako by přicházel opět "útlum". Stabilizující spotřeba domácností sice sehrává pozitivní roli, ale ekonomiku začíná jednoznačně brzdit klopýtající průmysl - to je vidět v relativně výrazném poklesu reálných exportů i stavu zásob (i když zde byla normalizace očekávána). 

Otázka je, co bude dál? Předstihové ukazatele i tvrdá čísla z července ukazují, že třetí kvartál bude v průmyslu ještě slabší. Klíčové tak je, jak moc tentokrát zvládne pomoci ekonomice oživující spotřeba reagující na nižší inflaci a stabilizaci reálné mzdy. To může v tomto týdnu pomoci napovědět srpnový maloobchod.

Detailní čísla z HDP také ukázala, že v druhém kvartále opět narostla míra úspor českých domácností a dosáhla 18,8 % - to je výrazně více než dlouhodobý průměr (v blízkosti 12 %) a eventuální pokles míry úspor v budoucnu může přispět k rychlejšímu oživení spotřeby. Centrální banka má tak na jedné straně po právu obavy ze slabšího výkonu hospodářství a ze silnějšího útlumu sousedního Německa. To bylo ostatně zmiňováno jako jedno z proti-inflačních rizik.


Na druhé straně předčasný nebo příliš rychlý pokles úrokových sazeb by teoreticky mohl vést k rychlejšímu poklesu míry úspor k "normálu" a nežádoucímu zrychlení spotřeby, které by při neukotvených inflačních očekáváních mohlo vést k zakonzervování "vysoké" inflace služeb. Z tohoto pohledu se dá velmi dobře rozumět opatrnosti bankovní rady při zvažování prvního poklesu úrokových sazeb i když názory a citlivost jejich členů na nově příchozí čísla bude bezesporu různá.

I proto bude v tomto týdnu důležité vedle srpnového maloobchodu sledovat také zápis z posledního zasedání ČNB. Guvernér Aleš Michl v doprovodném komentáři zůstal nalazen na jestřábí vlnu a v hlasování zatím panuje shoda (7:0 pro stabilitu), současný ekonomický vývoj a rizika však mohou jednotliví členové bankovní rady interpretovat různě.