Co se týká nové makro-prognózy, tak tu Fed přepsal přece jenom výrazněji, než by se dalo čekat. Tentokrát zaujme především odhad míry nezaměstnanosti, která by měla vzrůst z dnešních 3,7 % na 4,6 % na konci roku 2023. Zvýšení o téměř jeden procentní bod u míry nezaměstnanosti během jednoho roku nemůže značit nic jiného než regulérní recesi. Tento vzkaz Fedu si pak lze přeložit jediným možným způsobem - takto silné ochlazení trhu prácebude zapotřebí k tomu, aby se inflace vrátila ke dvouprocentnímu cíli (k tomu má přitom dojít až v roce 2024, resp. zcela přesně má být inflace na 2 % dokonce až v roce 2025). Dodejme, že šéf Fedu Powell na tomto místě několikrát zdůraznil, že i podle dalších indikátorů (mimo míru nezaměstnanosti) zůstává trh práce stále extrémně utažený a právě proto bude nutné úrokové sazby vyšroubovat výše, než vedení Fedu odhadovalo v září.
Ať již z nové prognózy či z tiskové konference J. Powella mělo zřejmě vyplynout, že Fed je stále nastaven velmi jestřábím způsobem. Nicméně z tržní reakce není příliš jasné, že by se tato komunikace americké centrální bance povedla. Trh totiž sází na to, že Fed na dalším zasedání (1. února 2023) v tempu zvyšování úroků dále zpomalí a zvýší sazby jen o 25 bazických bodů. Tento tržní názor J. Powell na své tiskovce explicitně nerozporoval, tudíž se může snadno stát, že finanční podmínky budou i nadále uvolněné, byť si to centrální banka nebude přát. Pokud pak budou konjunkturální data i nadále silná, budou muset američtí centrální bankéři svoji rétoriku znovu přitvrdit a dostat zvýšení o +50bps v únoru zpátky do dolarové výnosové křivky.