Na prudkém meziměsíčním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 %. Tu hnalo vzhůru na jednu stranu automatické ukončení energetického úsporného tarifu a k tomu se přidal posun naprosté většiny ne-fixovaných kontraktů na zastropované ceny elektřiny. Výraznější zdražení čekalo navíc klienty využívající vysoký a nízký tarif, protože oba nakonec v lednu často skončili na stejných zastropovaných cenách. Ceny plynu oproti tomu rostly již jen nepatrně (o 2,2 %) - značná část klientů v nefixovaných kontraktech se již na konci roku pohybovala nad vládou garantovanými stropy. Naopak výrazněji, než jsme čekali, vzrostla cena tepla (23,5 %) a řada regulovaných cen spojených s provozem domácnosti - stočné (30,3 %) a vodné (16,3 %), komentuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Na druhé straně nás ovšem překvapil pokles cen automobilů i výraznější pokles imputovaného nájemného (náklady vlastnického bydlení), který tvoří nemalou část jádrové inflace. Ostatní položky jádrové inflace ovšem vykazují značnou perzistenci a nejeví známky výraznějšího zpomalení - o tom svědčí svižný růst cen v pohostinství a hoteliérství nebo jen velmi nízké lednové slevy oděvů a obuvi.

Náš další výhled proto počítá se značnou perzistencí jádrové inflace (očištěné o imputované nájemné). Celková inflace bude odeznívat zejména díky lehkému poklesu cen elektřiny a plynu, který bude ovšem tlumen končícími fixacemi zákazníků s historicky nižšími cenami. Předpokládáme, že celková inflace zůstane dvojciferná v celé první polovině roku 2022 a za celý rok se může pohybovat v blízkosti 11 %.

Zatímco v odhadu inflace na letošní rok se příliš nelišíme od ČNB, obáváme se, že inflace může zůstat relativně vysoká i v průběhu roku 2024. Celková inflace bude samozřejmě hodně podmíněná dalším vývojem cen energií. Existuje však nemalé riziko, že persistence jádrové inflace bude vysoká i v roce 2024 a Česko  se nebude vracet k inflaci v blízkosti 2 %, ale spíše v rozmezí 3-4 %.Nadále jsme tak spokojeni s naším hlavním scénářem, ve kterém počítáme s prvním poklesem sazeb až v posledním kvartále tohoto roku. Tomu odpovídají i relativně jestřábí komentáře některých členů bankovní rady v  zápisu z únorového zasedání ČNB.