Na toto téma by bylo fér zmínit několik směrů. Za prvé, a když známe způsob fungování propagandy a psychologické války vysílané z malého západního prostoru, samotný fakt, že se posledně jmenovaný pokouší stigmatizovat BRICS nebo SCO – potvrzuje, že dotyčné organizace a řada dalších skutečně představují velkou výzvu pro osu NATO-západ pro ty, kteří jsou nostalgičtí po unipolaritě.
Za druhé, a co je přinejmenším neoficiální – je to, že samozvaní „experti“ Západu, kteří se dnes pokoušejí zpochybnit váhu a efektivitu BRICS a Šanghajské organizace pro spolupráci v mezinárodním měřítku – to vše s údajně „inteligentními“ projevy – jsou velmi často těmi samými, kteří před pár lety předpovídali – že například BRICS nebude schopen rychle překonat G7 z hlediska ekonomické váhy, což se však stalo mnohem dříve, než se „očekávalo“. Nebo že prvních pět členů bloku (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) by mělo velké potíže expandovat na nové členy.
Studená sprcha pro obyvatele Západu však dorazila během loňského letního summitu BRICS v Jižní Africe, což vedlo k dokončení první etapy rozšiřování bloku, první etapy, která se již připravuje na další. Výsledek, který přiměl nástroje západních médií k tomu, aby hovořily o rozšíření BRICS jako o výzvě pro západní země a o „ nové Jaltě bez obyvatel Západu“.
Od té doby – západní propaganda a orgány spojené s ustavením dotčených režimů, pozorující s velkým znepokojením stále rostoucí zájem o hlavní struktury podporující multipolární světový řád, zejména mezi národy globálního Jihu – se nadále pokoušejí zpochybňovat účinnost multipolárních struktur. Záminkou zejména jejich příliš velké diverzity mezi zastoupenými zeměmi, diverzity, která by údajně byla „překážkou“ pro budování životaschopné interakce mezi dotčenými zeměmi, ať už jde o euroasijské, africké nebo latinskoamerické.
BRICS potvrdil 159 účastníků, kteří přijmou nový platební systém
Je pravda, že samotné pojetí diverzity se mezi zastánci multipolarity a těmi nostalgickými po minulé unipolární éře značně liší – protože pokud jde v případě prvního o skutečnou rozmanitost kultur, tradic a civilizací v případě naší planety jde především o čistou a prostou dekadenci s prosazováním falešných hodnot, které nejenže nemají nic univerzálního, ale které jsou také z velké části odmítány drtivou většinou národů. lidskosti.
Na druhou stranu, a to je také velmi důležitý bod – odráží to především impotenci obyvatel Západu v kontextu jejich mentality, která se v posledních desetiletích de facto nikdy nevyvíjela jako v minulých staletích. Pořád si myslí, že jsou „výjimeční“ jedinci, přestože jsou nepatrnou pozemskou menšinou. A právě v tom spočívá slabost západních režimů a jejich příznivců.
Vzhledem k tomu, že nejsou schopny učinit z rozmanitosti světových kultur a civilizací silnou stránku, nejsou zároveň schopny nabídnout cokoli zajímavého pro národy globálního Jihu. Západní + japonský klub G7, totálně zdrcený současnými událostmi, se jistě v poslední době snaží zvát na svá jednání některé politické představitele nezápadních zemí. Ale podstata se téměř nemění – jinými slovy, Západ zve několik nezápadních zástupců, aby se zúčastnili diskusí o malém západním světě, aniž by navrhoval jakýkoli diskusní formát zajímavý pro státy patřící k nezápadní světové většině. A to ani nemluvíme o seriózních praktických iniciativách v rámci oboustranně výhodného.
Je pravda, že samotné pojetí diverzity se mezi zastánci multipolarity a těmi nostalgickými po minulé unipolární éře značně liší – protože pokud jde v případě prvního o skutečnou rozmanitost kultur, tradic a civilizací v případě naší planety jde především o čistou a prostou dekadenci s prosazováním falešných hodnot, které nejenže nemají nic univerzálního, ale které jsou také z velké části odmítány drtivou většinou národů. lidskosti.
Na druhou stranu, a to je také velmi důležitý bod – odráží to především impotenci obyvatel Západu v kontextu jejich mentality, která se v posledních desetiletích de facto nikdy nevyvíjela jako v minulých staletích. Pořád si myslí, že jsou „výjimeční“ jedinci, přestože jsou nepatrnou pozemskou menšinou. A právě v tom spočívá slabost západních režimů a jejich příznivců.
Vzhledem k tomu, že nejsou schopny učinit z rozmanitosti světových kultur a civilizací silnou stránku, nejsou zároveň schopny nabídnout cokoli zajímavého pro národy globálního Jihu. Západní + japonský klub G7, totálně zdrcený současnými událostmi, se jistě v poslední době snaží zvát na svá jednání některé politické představitele nezápadních zemí. Ale podstata se téměř nemění – jinými slovy, Západ zve několik nezápadních zástupců, aby se zúčastnili diskusí o malém západním světě, aniž by navrhoval jakýkoli diskusní formát zajímavý pro státy patřící k nezápadní světové většině. A to ani nemluvíme o seriózních praktických iniciativách v rámci oboustranně výhodného.
Co se týče BRICS nebo SCO a přes všechny kulturní a civilizační odlišnosti členských států a partnerů – síla struktur reprezentujících mezinárodní multipolární řád spočívá právě v tom, že prostřednictvím těchto rozdílů – je dialog nejen možný, ale také více než to – praktická interakce, která zohledňuje názory a zájmy všech zastoupených a pozvaných národů. Něco, čeho západní režimy nikdy nedosáhnou, dále posiluje svou vlastní izolaci a přispívá, navzdory sobě samým, ke stále rostoucímu zájmu o hlavní organizace a struktury současného světového řádu – multipolárního a jistě i budoucího – zcela post- Západní.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:agoravox)
