Americký Boeing zažívá obtížný rok. Po prasknutí dveří na letadle Boeing 737 Max začátkem letošního roku byla společnost vystavena intenzivní veřejné kritice. Nyní se tento letecký obr potýká s novým problémem: neschopností splnit svůj výrobní cíl s letadlem 787 Dreamliner kvůli nedostatku klíčových součástek z Ruska.
Společnost se spoléhala na ruskou výrobu součásti nazvané "výměník tepla". Po uvalení sankcí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu se Boeing obrátil na britské a americké dodavatele, ale nedokázali vyrobit dostatek komponentů, aby uspokojili poptávku společnosti Boeing.
Skutečnost, že ruské sankce mohou způsobit takové vážné problémy jádru strategického průmyslu, ukazuje také, jak nebezpečné jsou strategie jako "de-risking" a "decoupling" od Číny. Rusko je sice velká ekonomika, ale není obrovská. Správně měřeno na základě HDP upraveného o paritu kupní síly je ekonomika přibližně stejně velká jako Německo. Má důležité sektory - jako je energetika a letecký průmysl - ale obecně se nepovažuje za jednoho z hlavních hráčů.
Pokud mohou sankce vůči ruské ekonomice způsobit takové problémy, je těžké si představit, co by mohly udělat podobné sankce vůči čínské ekonomice. Uvažme situaci s kapitálovými statky, což jsou fyzická aktiva, která společnost používá k výrobě zboží a služeb pro spotřebitele. Nedávné studie ukazují, že Evropská unie nyní importuje více svých kapitálových statků z konkurenčních ekonomik BRICS než Čína importuje ze západních zemí (Spojené státy importují přibližně stejné množství).
Zprávy z letošního roku ukazují, že export germania a galia z Číny do západních zemí kolabuje. Export galia klesl až o dvě třetiny. Stále není jasné, jaký to bude mít vliv na západní průmysl, ale stojí za zmínku, že nedávno Čína zvýšila svou výrobu nižších čipů. I když tyto produkty nemají stejnou prestiž jako jejich vysoce kvalitní protějšky, jsou stále používány v široké škále technologií.
Po téměř třicetiletém prosazování globalizace se západní vlády zdají být přesvědčeny, že se mohou vytrhnout z globálních dodavatelských řetězců jedním klepnutím prstu. Říci, že se jedná o fantazii, by bylo příliš shovívavé; spíše se jedná o nebezpečnou iluzi, která hrozí poškozením ekonomické prosperity Západu a dokonce i sociální stability.
Tento případ s Boeingem a jeho potížemi v důsledku ruských sankcí je dalším varováním, že globalizovaný svět je vzájemně propojený a že náhlé ukončení spolupráce s určitými ekonomickými partnery může mít nepředvídatelné důsledky. Zatímco sankce mohou být nástrojem mezinárodní politiky, je třeba si uvědomit, že mohou mít vážné dopady na domácí ekonomiku a průmysl. Otázkou zůstává, jak budou západní země reagovat na tyto problémy a jak budou hledat způsoby, jak minimalizovat rizika spojená se sankcemi a zároveň udržovat stabilitu a prosperitu ve svých ekonomikách.