Americký prezident Joe Biden učinil jedno ze svých posledních významných rozhodnutí ve funkci, když zablokoval akvizici společnosti US Steel japonskou firmou Nippon Steel. Tento historický krok, kdy americký prezident poprvé zabránil převzetí americké společnosti japonskou korporací, způsobil v Japonsku šok, nepochopení a hněv. Japonští politici a obchodníci varují, že tento krok by mohl ohrozit nejen vztahy mezi oběma zeměmi, ale i širší regionální stabilitu v Asii.
Japonská veřejnost sledovala vývoj této transakce s mimořádným zájmem. Podle deníku Nikkei Business bylo od oznámení záměru v prosinci 2023 publikováno přes 200 článků na toto téma. Rozhodnutí Bidena zablokovat obchod bylo v Tokiu přijato s výraznou nelibostí. Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Muto Joji označil tento krok za „nešťastný a nepochopitelný“. Ministr také uvedl, že Japonsko bude požadovat podrobné vysvětlení od americké vlády a varoval, že důvěra japonských investorů v USA je nyní výrazně ohrožena.
Společnosti Nippon Steel a US Steel ve společném prohlášení označily rozhodnutí Bidena za „nezákonné“. Nippon Steel kritizovala tvrzení, že transakce představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a uvedla, že neexistují žádné „důvěryhodné důkazy“, které by takové obavy podporovaly. Podle společnosti bylo rozhodnutí motivováno politicky a vládní dohled nad transakcí byl „hluboce zkorumpován politickými zájmy“.
Nippon Steel navíc zdůraznila, že udělala vše pro to, aby uklidnila americké regulátory. Firma se zavázala dodržet stávající smlouvy a pracovní dohody a neprovádět žádné propouštění minimálně do roku 2026, uvádí server UnHerd.com. Rozhodnutí však zpochybnilo i to, že Výbor pro zahraniční investice v USA (CFIUS), který obchod posuzoval, nedospěl k jednoznačnému závěru. Tento signál mnozí považovali za náznak, že akvizice bude schválena.
Bidenovo rozhodnutí připomíná historické obchodní spory mezi USA a Japonskem, které sahají až do administrativy Richarda Nixona. Tyto spory se často týkaly upadajících průmyslových odvětví, jako byl textilní průmysl v 60. a 70. letech, a vytvářely dlouhodobé napětí. Nejvíce vyhrocené byly vztahy v 80. a 90. letech, kdy úspěchy japonských dovozů vedly k vlně „bashing Japan“ – politické strategie založené na obviňování Japonska z úbytku amerických pracovních míst.
V současnosti však Bidenův krok není vnímán jako návrat k „japonskému bashing“. Spíše se zdá, že jde o snahu Bidena prosadit svou verzi politiky „America First“ na úkor svého nástupce Donalda Trumpa. Biden se zřejmě pokusil prezentovat záchranu ikonické americké společnosti před zahraničním vlastnictvím jako své poslední politické vítězství, bez ohledu na následky, které sám nebude muset řešit.
Psali jsme:
Rozhodnutí poškodilo důvěru mezi dvěma klíčovými spojenci. Podle Bruce Aronsona z US-Asia Law Institute by tento krok mohl vést k poklesu japonských investic v USA, což by mělo širší dopady na globální ekonomiku. Japonsko nyní může vnímat investice do USA jako rizikové, což by mohlo ovlivnit nejen bilaterální vztahy, ale i obchodní politiku vůči dalším zemím.
Pro Donalda Trumpa, který se připravuje na návrat do Bílého domu, bude tato situace velkou výzvou. Jeho dřívější blízký vztah s bývalým japonským premiérem Šinzó Abem již nemůže být využit k urovnání napětí. Abeho frakce v japonské politice již neexistuje a současný premiér Šigeru Išiba má s Trumpem chladné vztahy.
Jaký dopad bude mít Bidenovo rozhodnutí na budoucnost americko-japonských vztahů a širší Asijsko-pacifický region, se teprve ukáže. Jisté je, že korozí utrpěné pilíře přátelství a důvěry mezi těmito dvěma spojenci budou vyžadovat novou konstrukci.
(hýbl, UnHerd.com, repro: abcnews)
