Toto prohlášení přichází jako reakce na výzvy administrativy prezidenta Bidena, aby Ukrajina přestala útočit na ruské rafinerie, jelikož podle nich představují jeden z hlavních důvodů nedávného nárůstu ceny ropy.
Je obtížné představit si, jak by útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohly ovlivnit globální energetické trhy. Ukrajina je 61. největším producentem ropy na světě a její produkce 55 000 barelů denně je v globálním měřítku zanedbatelná. Rusko na druhou stranu je druhým největším producentem ropy na světě s produkcí přes 10 milionů barelů denně.
Realita je taková, že prezident Biden je nyní více znepokojen svými vyhlídkami na znovuzvolení než nadšením z ekonomického tlaku na Rusko. Je nyní zcela zřejmé, že ekonomika je pro Bidenovu administrativu největší slabina před nadcházejícími volbami, když téměř třetina voličů označuje ekonomiku a pracovní příležitosti za své hlavní obavy. Minulý týden byla inflace vysoká a stává se čím dál tím jasnější, že Biden pravděpodobně nedosáhne výrazného snížení úrokových sazeb, které voličům prakticky slíbil.
Fakt, že tým prezidenta Bidena doufal, že ceny energií v roce 2024 neporostou, ukazuje, jak moc se administrativa uchyluje k přání založeným prognózám — to znamená, predikování budoucích výsledků v souladu s vlastními přáními — ve své ekonomické a volební strategii.
Koncem minulého roku Saúdská Arábie a Rusko oznámily rozsáhlé škrty v produkci ropy, aby tak zvýšily ceny energií. Místo seriózní analýzy tohoto trendu a jeho pravděpodobného dopadu na ceny energií, Bílý dům a jeho spojenci nereagovali odpovídajícím způsobem.
K tomu všemu přibyl nový rizikový faktor: úplná válka mezi Izraelem a Íránem. Masivní a bezprecedentní raketový útok, který Írán zahájil na Izrael, přenáší otázku dalšího postupu pevně do izraelského tábora: ustoupí, nebo eskalují konflikt? A pokud se rozhodnou pro odvetu, povede to k eskalační spirále, která by mohla vyústit v plnohodnotnou válku — možná i s účastí Spojených států?
Psali jsme:
Pokud by k tomu došlo, dopad na globální energetické trhy by pravděpodobně byl horší než dopady na začátku války na Ukrajině. Je obecně přijímáno, že v případě totální války by Írán pravděpodobně uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovým obchodním uzlem na Blízkém východě a odpovídá za asi 30 % světového námořního obchodu s ropou.
I kdyby se nejhorší scénář na Blízkém východě neuskutečnil, dnes je velmi těžké tvrdit, že by ceny ropy mohly klesat. Se všemi složkami nabídky vypadajícími silně a jedinou skutečnou nadějí na pokles poptávky — tedy globální recesí, kterou by pravděpodobně vedly Spojené státy — není to na pořadu dne, ale pokud by k ní došlo, bylo by to pro vyhlídky Bidena na znovuzvolení ještě horší než další nárůst cen energií.
Tým prezidenta Bidena měl situaci realisticky analyzovat a snažit se co nejvíce zmírnit globální napětí. Nyní je pro to již příliš pozdě; prezident a jeho příznivci jsou odsouzeni sklízet, co zaseli.
(jk, prvnizpravy.cz, foto: red.)
