Měnový výbor centrální banky rozhodl o zvýšení referenční sazby na 4,25% z 3,75%. Tento krok přichází poté, co se inflace v lednu nečekaně zvýšila a nejistota ohledně dopadů navrhovaných změn na izraelský právní systém vedla k oslabení šekelu. Místní měna v únoru vůči dolaru zatím oslabila asi o 3 %.

„Izraelská ekonomika zaznamenává silnou ekonomickou aktivitu, doprovázenou napjatým trhem práce a nárůstem inflačního prostředí," uvedla centrální banka v prohlášení o sazbách, „výbor se proto rozhodl pokračovat v procesu zvyšování úrokové sazby."

„Od předchozího politického rozhodnutí byly směnné kurzy charakterizovány značnou volatilitou - na začátku období mezi zasedáními šekel posílil a později se trend změnil a šekel za poslední měsíc oslabil přibližně o 5%," dodala ve svém prohlášení.

Izraelská centrální banka vytrvale zvyšuje svou referenční úrokovou sazbu z rekordně nízkých 0,1% loni v dubnu na 4,25% ve snaze zkrotit inflaci, která se pohybuje nad 5%, a vrátit ji zpět do vládního cílového pásma mezi 1% až 3%. Slabší šekel přitom zdražuje dovážené zboží, což zase zvyšuje spotřebitelské ceny.

Navzdory stálému zvyšování úrokových sazeb izraelskou centrální bankou v posledních měsících vzrostl index spotřebitelských cen (CPI), měřítko inflace, které sleduje průměrné ceny zboží pro domácnost, v lednu o 0,3%, čímž se roční nárůst za předchozích 12 měsíců zvýšil na 5,4%, což je nejvyšší úroveň od roku 2008, podle údajů zveřejněných Ústředním statistickým úřadem 15. února. Ekonomové očekávali, že lednová čísla budou maximálně 0,1 %.

Izraelská ekonomika vzrostla v roce 2022 o 6,5% a rostla pomaleji než rychlá expanze 8,6% v roce 2021, uvedl ve čtvrtek statistický úřad. Hrubý domácí produkt vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 sezónně očištěný o 5,8 % anualizovaně, čímž překonal očekávání analytiků. V roce 2022 činil průměrný růst mezi zeměmi OECD 2,8 %.

Již minulý měsíc ekonomové centrální banky uvedli, že očekávají, že míra inflace v příštím roce zpomalí na 3% a v roce 2024 se posune na 2%. Podle odhadů Bank of Israel se očekává, že ekonomika poroste ročním tempem 2,8% v roce 2023 a o 3,5% v roce 2024.

V posledních týdnech vzrostly obavy investorů, že vládní návrhy na omezení moci soudnictví, které jsou v současné době předkládány, by oslabily izraelský soudní systém a negativně ovlivnily jeho úvěrový rating, což by zase poškodilo prosperující ekonomiku země a její místní měnu a vyvolaly začátek odlivu finančních prostředků.

„Pokud bude vláda pokračovat v prosazování legislativy v současném trendu, tlak na směnný kurz (šekelu) se zvýší a očekává se, že povede ke zvýšení inflačního prostředí, které podporuje delší cyklus zvyšování úrokových sazeb," napsal hlavní ekonom investičního domu IBI Rafi Gozlan ve zprávě investorům.

Šéf Bank of Israel Yaron se také zabýval nadcházejícími soudními reformami a řekl v pondělí veřejnoprávní televizi Kan, že nezávislá Bank of Israel je „zásadně" pro ekonomiku země.

„Víme, a v ekonomickém světě existuje mnoho výzkumů, které ukazují, že nezávislost a síla institucí jsou klíčovými složkami hospodářského rozvoje a prosperity," řekl.

Hlavní stratég banky Hapoalim Modi Shafrir uvedl slabost šekelu jako jeden z hlavních rizikových faktorů pro vyšší inflaci v nadcházejícím roce. „Existuje strach z pokračující devalvace šekelu poháněné obavami z odlivu finančních prostředků izraelských občanů a zahraničního kapitálu, pokud nebude dosaženo kompromisu ohledně právní reformy," napsal Shafrir ve svojí zprávě.

Řada místních firem a startupů již na žádost svých zahraničních investorů začala přesouvat peníze z místních bankovních účtů, aby diverzifikovala riziko a zajistila svá aktiva před schválením plánovaných reforem.

„Je obtížné kvantifikovat rozsah pohybu kapitálu izraelskými domácnostmi a podniky do zahraničí, ale očekává se, že šekel ovlivní postupný proces," řekl Jonathan Katz, makroekonomický stratég společnosti Leader Capital Markets. „V současném prostředí instituce zvýší své podíly v zahraničních akciích na úkor izraelských, stejně jako svou expozici vůči devizám."

„Kromě toho reálné investice do izraelské ekonomiky již letos výrazně klesají. Bez rozumného kompromisu v reformě bude trend devalvace pokračovat, poroste inflační prostředí a s ním i úroková sazba izraelské centrální banky," uvedl Katz.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX