Bezprostřední tržní reakce byla až překvapivě nevýznamná, jak u cen ropy, tak například amerických státních dluhopisů, které jsou typickým bezpečným přístavem v geopoliticky vypjatých momentech, komentuje Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Trhy jinými slovy věří, že další eskalace do podoby širšího regionálního konfliktu nehrozí. Zásadní však bude intenzita izraelské odvety, podobně jako tomu bylo v případě války mezi Izraelem a Hamásem po 7. říjnu. Ať již bude izraelská odpověď jakákoli, je vysoce pravděpodobné, že konflikt bude pokračovat v podobě zástupné války, která již generuje konkrétní makroekonomické dopady.

Příkladem jsou útoky jemenských povstalců (podporovaných Íránem) vůči obchodním lodím v Rudém moři, které několikanásobně zdražily námořní dopravu z Asie do Evropy/Spojených států. Zvýšené napětí v dodavatelských řetězcích pak může být dalším impulsem k jejich zkracování v podobě reshoringu (obnovení domácí produkce) nebo nearshoringu (produkce blíže domácímu trhu).

Mezi ohnisky střetu zůstává také válka mezi Ruskem a Ukrajinou, třebaže v posledních měsících stojí lehce stranou pozornosti a trhy ji v zásadě ignorují. Ukrajinskou protiofenzivu rozhodně nelze označit za úspěch a válka čím dál více připomíná zapouzdřený konflikt. O to důležitější je vojenská podpora Západu, bez které by Ukrajinci jen stěží bránili frontové linie.

A právě podpora Ukrajiny ze strany Spojených států je nyní největším otazníkem. Americký prezident Biden se již několik měsíců snaží v Kongresu prosadit nový balík pomoci v hodnotě 60 mld. dolarů. Zatím však neúspěšně. Lze přitom čekat, že půjde o jedno z důležitých témat listopadových prezidentských voleb, které jsou hlavním politickým rizikem letošního roku. Vítězství Donalda Trumpa by totiž mohlo významně ovlivnit jak obranyschopnost Ukrajiny, tak i samotné fungování celé Severoatlantické aliance.