Západní sankce a exportní omezení byly navrženy k tomu, aby potlačily nepřátele Ameriky a využívaly síly dolaru k donucení vlád ke kapitulaci bez nutnosti vojenského zásahu. Tyto opatření však nechtěně zrodily globální stínovou ekonomiku spojující hlavní odpůrce demokracie, přičemž v jejím centru stojí hlavní protivník Washingtonu, Čína, píše The Wall Street Journal.

Bezprecedentní finanční a obchodní omezení na Rusko, Írán, Venezuelu, Severní Koreu, Čínu a další autoritářské režimy těžce dopadly na tyto ekonomiky omezením jejich přístupu k západnímu zboží a trhům. Avšak Peking stále častěji tyto snahy USA maří posilováním obchodních vazeb, jak vyplývá z údajů západních úředníků a celních dat. Blok sankcionovaných národů nyní kolektivně disponuje ekonomickým potenciálem, který je chrání před finanční válkou Washingtonu, a obchodují vše od dronů a raket po zlato a ropu.

„Čína je strategický konkurent, který je ochoten a schopen přetvořit současný globální řád,“ řekla Dana Stroul, bývalá vysoce postavená představitelka obrany USA a nyní vedoucí pracovník Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu.

Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu, Liu Pengyu, obhajoval politiku Pekingu s tím, že země neposkytuje smrtící zbraně žádné straně zapojené do konfliktu na Ukrajině. „Čína provádí normální ekonomické a obchodní výměny s relevantními zeměmi na základě rovnosti a vzájemného prospěchu,“ řekl. „Relevantní obchody podle mezinárodního práva jsou legální a legitimní, tudíž by měly být respektovány a chráněny.“

Vlády Ruska, Íránu, Venezuely a Severní Koreje, kontaktované prostřednictvím jejich diplomatických úřadů v USA, nereagovaly na žádosti o komentář.

Obchodní potřeby bloku jsou sladěny. Na jedné straně Čína získává ropu od tří mocných členů OPEC -Ruska, Íránu a Venezuely - za silně zlevněné ceny. To je výhra pro největšího světového dovozce ropy, který loni nakoupil více než 11 milionů barelů ropy denně, aby udržel svou ekonomiku v chodu. Tyto země na oplátku získávají příjmy, které mohou použít na nákup sankcionovaného zboží z Číny.

„Ropné příjmy z Číny podporují ekonomiky Íránu a Ruska a podkopávají západní sankce,“ řekla Kimberly Donovan z Atlantické rady, washingtonského think tanku. Donovan, která tuto skupinu nazývá „osou obcházení“, uvedla, že používání čínské měny a platebních systémů těmito zeměmi omezuje přístup západních úřadů k finančním datům a oslabuje jejich schopnost vymáhat sankce.


Například čínská státní obranná společnost Poly Technologies poslala mezi zářím a prosincem loňského roku téměř dvě desítky zásilek státem vlastněné ruské firmě Ulan-Ude Aviation Plant, která vyrábí vojenské a civilní vrtulníky, jak vyplývá z ruských celních dat. Poly Technologies, která je rovněž sankcionována USA, je také odpovědná za zásilku 1 200 kilogramů pušek 16. února loňského roku do Izhevsky Arsenal, jež se popisuje jako vládní dodavatel a jeden z největších velkoobchodníků se zbraněmi v Rusku.

Celní záznamy také ukazují, že čínské firmy byly odpovědné za všech 60 zásilek loňského roku ruské společnosti, kterou američtí úředníci označují za součást nákupního kanálu pro výrobu vojenských dronů v Rusku pro ruské síly. Společnosti nereagovaly na žádosti o komentář.

Ruská válka proti Ukrajině také poskytla Teheránu ekonomickou a strategickou příležitost. Prodej flotil vojenských dronů Moskvě a zřízení výrobního závodu v Rusku poskytuje Íránu příjmy, posiluje mezinárodní vnímání íránské vojenské síly a poskytuje cenná válečná data, říkají bývalí američtí bezpečnostní úředníci.

Írán také dodává Venezuele zbraně, technickou pomoc pro její energetickou infrastrukturu a další sankcionované zboží, podle amerických úředníků a celních dat. Na oplátku Caracas poskytl Íránu zlato ze svých rozsáhlých ložisek v Orinoku, podle západních úředníků, což je komodita obtížně sledovatelná po celém světě a jejíž zaměnitelnost umožňuje sankcionovaným zemím obejít západní bankovní systém.

Čínská schopnost—a ochota—udržovat ruskou válečnou mašinerii v chodu a pomáhat Moskvě obnovit její vojenskoprůmyslovou kapacitu podpořila bezprecedentní obchod a finance, říkají američtí úředníci.

„Odhalilo to míru důvěry, která by mohla potenciálně otevřít dveře k širší integraci jejich obranného průmyslového základu,“ řekl vysoce postavený zpravodajský úředník obeznámený s obchodními vztahy obou zemí.

Američtí úředníci a analytici se obávají, že tato „osa obcházení“ může narušit dlouhodobé sankční strategie USA a jejich spojenců a zároveň posílit autoritářské režimy, které se budou méně bát finančních a ekonomických důsledků svých akcí. Výsledkem může být zvýšená stabilita těchto režimů a jejich schopnost pokračovat v činnostech, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a bezpečností.


Tento nově vzniklý ekonomický blok se navíc neomezuje pouze na tradiční formy obchodní spolupráce. Digitální měny a blockchainové technologie umožňují těmto zemím obejít tradiční bankovní systémy a vytvořit nové platební kanály, které jsou méně zranitelné vůči západním sankcím. Tento vývoj představuje významnou výzvu pro globální finanční regulátory, kteří musí hledat nové způsoby, jak sledovat a kontrolovat tok peněz.

Kromě toho spolupráce těchto zemí v oblasti vojenských technologií a průmyslové výroby může vést k dalšímu posílení jejich vojenské kapacity. Sdílení technologií a výrobních kapacit mezi Čínou, Ruskem, Íránem a dalšími zeměmi může urychlit jejich schopnost vyvíjet nové zbraně a systémy, které budou čelit západním vojenským technologiím.

V závěru zůstává otázka, jak bude Západ reagovat na tuto novou realitu. Bude nutné zvážit nové strategie, které by mohly zahrnovat posílení aliancí, zlepšení mezinárodní spolupráce v oblasti regulace finančních toků a možná i revizi některých stávajících sankčních politik. Vývoj této „osy obcházení“ bude i nadále důkladně sledován a analyzován, protože její vliv na globální politiku a ekonomiku bude v nadcházejících letech pravděpodobně narůstat.