Klíčovou událostí na domácím trhu bylo zasedání ČNB. Ta nikterak nepřekvapila, alespoň vůči analytickému konsensu, když snížila úrokové sazby o 50 bb. Finanční trhy ovšem před zasedáním přisuzovaly nemalou šanci i pouze 25bodovému snížení. Následná tisková konference a signály z bankovní rady pokračovaly v jestřábím duchu. Očekávaná debata kolem úrovně neutrální úrokové sazby (r*) nakonec vykrystalizovala v debatu kolem výše terminální úrokové sazby současného cyklu měnové politiky. Podle nás úroveň, na kterou základní repo sazba v tomto cyklu sklouzne, je 3,5 %, a to již na konci letošního roku. Finanční trh je v tomto ohledu více skeptický, když sazbu na konci roku předpokládá stále v blízkosti 4 %, zhruba v souladu s novou prognózou ČNB. Toto očekávání se po zasedání ještě upevnilo, zřejmě v reakci na výraznou revizi směrem nahoru v modelové trajektorii úrokových sazeb. Ta je podle guvernéra Michla nyní více v souladu s pohledem bankovní rady, která bude podle jeho slov nadále preferovat opatrný a datově založený přístup k dalšímu snižování sazeb.
Zklamání z amerického NFP reportu za duben, který ukázal na „pouze“ 175 tis. nových pracovních míst v nezemědělském sektoru (vs konsensus 240 tis.), zesílilo pokles dolarových sazeb, který zahájilo holubičí vyznění zasedání Fedu. Investoři s tím posouvali sázky na první snížení sazeb k dřívějšímu datu, přičemž tržní kontrakt vázaný na září snížení o 25 bb již z velké části zahrnuje. V rámci struktury NFP byl citelný zejména nižší přírůstek ve vládním sektoru o 8 tis., zatímco v předešlých třech měsících dosahoval v průměru 62 tis. Míra nezaměstnanosti vzrostla o desetinu na 3,9 %, zatímco hodinové mzdové výdělky zpomalily tempo růstu na 0,2 % m/m. Úlevu nepřinesl ani ISM index ze služeb, který výrazně zklamal poklesem pod 50bodovou hranici.
Inflace v eurozóně dle očekávání v dubnu setrvala na 2,4 % y/y, její jádrová složka ovšem překvapila o desetinu vyšším růstem, když z březnových 2,9 % y/y zpomalila na 2,7 %. Celková inflace by se podle nás vlivem vyšší srovnávací základny a nižších cen energií měla podívat pod 2 % během podzimu, ta jádrová by ale měla zůstat nad 2,5 % po většinu roku. Výkon ekonomiky eurozóny v Q1 24 dle předběžných odhadů HDP překvapil pozitivně. Ekonomika eurozóny vzrostla o 0,3 % q/q, kdežto tržní konsensus činil 0,1 %. Překvapila i německá ekonomika, která po poklesu o 0,5 % v Q4 23 a zhruba stagnaci ve zbytku loňského roku mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 %.
Kombinace holubičího vyznění Fedu, slabšího NFP reportu, vyšší inflace a silnějších dat z eurozóny prospěla euru, které vůči dolaru posílilo nad 1,075 USD/EUR (o 0,7 %). Nižší globální sazby nakonec zavážily i na korunové křivce, a to výrazněji i na kratším konci, který byl nejdříve podporován jestřábím vyzněním zasedání ČNB. Korunové sazby během týdne klesly o 10-20 bb dle splatnosti, přičemž pokles delších sazeb byl stále výraznější. Česká koruna po směsi dat a informací z ČNB v tomto týdnu končí mírně slabší o 0,2 %.