Evropské koncerny ztrácejí spojení se svými americkými konkurenty: 500 největších firem na kontinentu podle obratu vydělalo v uplynulém obchodním roce čistý zisk ve výši 648 miliard eur. To je podle výpočtů Handelsblattu o 19 procent méně než před rokem. Naopak, nejlepších 500 firem v USA dosáhlo ekvivalentu 1,3 bilionu eur. Jejich zisky tak i přes rostoucí úrokové sazby a obtížné podmínky v hlavních odbytových regionech Evropy a Číny byly o jedno procento vyšší než v předchozím roce – a tak vysoké jako nikdy předtím.

V probíhajícím obchodním roce se tento opačný trend pokračuje: V prvním čtvrtletí vzrostly čisté zisky v USA o více než pět procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, zatímco v Evropě klesly o sedm procent. „Očekáváme, že rozdíly v růstu mezi eurozónou a USA budou přetrvávat i v dohledné době,“ prognózuje investiční šéf Jan Viebig z privátní banky Oddo BHF.


Skutečnost, že americké koncerny vydělaly více než dvakrát tolik co jejich konkurenti v Evropě, byla dosud zaznamenána pouze ve dvou výjimečných krizových letech – 2020, kdy vypukla pandemie koronaviru, a 2003, kdy probíhala válka v Zálivu.

Evropské společnosti jsou v současné době silně ovlivněny ekonomickou stagnací v Evropě, obtížnými podmínkami v Číně a válkou na Ukrajině. „Hospodářský růst oslabuje a podmínky zůstávají velmi obtížné,“ říká průmyslový expert Constantin M. Gall z poradenské společnosti EY.

Růst ve dvou rychlostech

Zisky v Evropě sice v průběhu několika let rostou: S celkovým čistým ziskem ve výši 648 miliard eur v uplynulém obchodním roce si 500 největších evropských koncernů v roce 2023 polepšilo o téměř 30 procent ve srovnání s předkoronovým rokem 2019. Ale americké koncerny se ve stejném období zlepšily výrazně více, o 75 procent.

Tento trend dvou různých rychlostí potvrzuje aktuální studie americké centrální banky Federal Reserve (Fed). Podle ní se americká ekonomika nejen zcela zotavila z pandemie, ale nyní se také s ročními růstovými mírami vrátila k trendu před koronavirem. To znamená, že ekonomika roste rok co rok stejně rychle jako dříve.

Evropa toho dosud nedosáhla. Ekonomika sice roste, ale od konce pandemie jen přibližně poloviční rychlostí jako předtím. Jedním z důvodů jsou státem financované okamžité pomocné balíčky v Americe: Mezi jarem 2020 a podzimem 2021, tedy v nejtěžší fázi pandemie, USA podle analýzy Fedu rozdala firmám a spotřebitelům zhruba čtvrtinu svého hrubého domácího produktu.


Podpora pro firmy v USA

Aby zmírnily dopady pandemie koronaviru a výrazného růstu cen, přijaly USA bilionový balíček ekonomických stimulů, který měl pomoci firmám. Nicméně USA tímto „Inflation Reduction Act“, který iniciovala vláda prezidenta Joe Bidena, zintenzivňují konkurenční boj o investice. Například firmy získávají štědré daňové úlevy při investicích do zelených technologií.

Takové státní subvence, které USA ostře kritizují u čínské vlády pro jejich firmy, snižují výrobní náklady a přitahují společnosti. Nová elektrická vozidla, jejichž finální montáž probíhá v USA, například získávají daňové úlevy až do výše 7500 dolarů.

K tomu se přidávají vysoké pobídky díky výrazně levnější energii, což láká firmy jako BASF do USA. Lokality v Evropě se sice nezavírají, ale ani se dále nerozvíjejí. Martin Brudermüller, do valné hromady 24. dubna tohoto roku šéf největšího chemického koncernu na světě, opakovaně označil Německo za nekonkurenceschopné a poukázal na vysoké náklady na elektřinu a plyn.

Evropa dosud nenašla adekvátní odpověď na finanční pobídky USA. Ekonomové a výzkumné instituce předpovídají eurozóně v letošním roce pouze minimální růst až jedno procento, přičemž největší ekonomika, Německo, negativně vyčnívá téměř stagnující ekonomikou.

Slabost Číny zasahuje silně Evropu

USA rostou více než dvakrát rychleji než Evropa. To znamená, že zisky evropských firem jsou letos pod dalším tlakem, zvláště když Čína, důležitá prodejní oblast, má problémy. Ekonomika země se od pandemie koronaviru vyvíjí výrazně slaběji než dříve.

K tomu se přidávají strukturální problémy, jako je rostoucí státní dluh a nevyřešená krize na trhu nemovitostí s mnoha prázdnými budovami a bankroty developerů. Pod touto krizí trpí především velcí němečtí automobiloví výrobci. Zhruba třetinu svých příjmů získávají v Číně a dlouhou dobu těžili z rychlého růstu v této zemi.

Před dvěma desetiletími získávalo 500 největších evropských firem asi 60 procent svých příjmů v Evropě, 30 procent v Americe a zhruba deset procent v Asii. Toto rozložení se výrazně změnilo: dnes pochází více než 20 procent, což je dvojnásobek oproti před 20 lety, z Asie, zejména z Číny. Podíl Číny u společností indexu DAX s podílem na tržbách kolem 15 procent je téměř dvojnásobný oproti americkým firmám v indexu Dow Jones. O to větší je riziko, když z Číny poptávka klesá.

Vzhledem ke zhoršeným podmínkám ztrácejí evropské firmy stále více důvěru v Čínu jako hospodářskou lokalitu. Podle nedávného průzkumu Evropské obchodní komory mezi svými členskými firmami, mezi nimiž jsou velké koncerny jako BASF, Siemens a Volkswagen z Německa, hodnotí své obchodní vyhlídky v Číně hůře než kdykoli předtím.

Více než čtvrtina evropských koncernů hodnotí růstový potenciál v Číně pesimisticky. 44 procent dotázaných, což je dosud nejvíce, očekává klesající ziskovost v této dříve boomující zemi. Pouze 42 procent chce rozšířit své obchodní aktivity v Číně, což je nejméně v historii.

Silné první čtvrtletí pro americké koncerny

Americké společnosti tedy letos pravděpodobně dále rozšíří svůj náskok. V prvním čtvrtletí zveřejnilo více než 400 z celkových 500 firem v indexu S&P 500 vyšší zisky, než analytici očekávali. Uvedené zisky dosáhly 425 miliard dolarů, což je o pět procent více než v předchozím roce.

Americké společnosti se opět vyvíjely lépe než evropské. Pět set největších firem v Evropě dosáhlo v prvním čtvrtletí zisků ve výši 100 miliard eur, což je téměř o osm procent méně než ve stejném období předchozího roku.

Nedostatek naděje na zlepšení

Mnoho naděje na zlepšení není. „Průmyslu se stále nedaří. Poptávka je slabá, zejména automobilový sektor se nachází uprostřed hluboké transformace, která postupuje jen pomalu,“ říká expert EY Constantin M. Gall. „V Německu se k tomu přidávají vysoké náklady na energii a práci.“

Nevyrovnaný sektorový mix v Evropě a USA

Evropská slabost je ale také částečně domácího původu, jak ukazuje žebříček Handelsblattu 500 největších firem podle obratu. Tři z deseti největších evropských firem těží a dodávají světu ropu a plyn. Další obchoduje se surovinami. Růst těchto společností je silně závislý na cenách ropy, které jsou omezené.

Ceny světového trhu se během jednoho roku výrazně snížily. V důsledku toho klesly i zisky koncernů. Ropné a plynárenské koncerny Shell, Equinor, Eni a gigant v obchodování s komoditami Glencore vydělaly v roce 2023 pouze 37,8 miliardy eur, oproti 94,6 miliardy eur v předchozím roce.

Čtyři další firmy z top 10 v Evropě vydělávají peníze na benzinových a dieselových motorech: Volkswagen, Stellantis, BMW a Mercedes v roce 2023 dosáhly celkového čistého zisku 60 miliard eur, což je o čtyři miliardy eur méně než v předchozím roce.

Evropské ziskové sektory – ropa, plyn a automobily – se považují za málo perspektivní. Odborníci jsou přesvědčeni, že evropské automobilky se budou muset připravit na další klesající zisky, jakmile se rozšíří elektromobilita.

Americká technologická dominance

V USA jsou však čtyři z deseti největších firem v technologickém sektoru: Apple, Amazon, Alphabet a Microsoft. Zde zisky rostou nejrychleji a do značné míry nezávisle na ekonomických podmínkách.

Technologický sektor také stále více nastavuje standardy pro všechny ostatní oblasti: Amazon v obchodě, Microsoft v umělé inteligenci (AI) a velké IT koncerny se svými cloudovými systémy a outsourcingem úložného prostoru.

Zisky a výnosy: IT sektor vyniká


To jsou rozměry, které v Evropě zůstanou pravděpodobně ještě dlouho nedosažitelné, protože v ostatních odvětvích je konkurence mnohem větší a tím pádem jsou marže nižší.

Americká dominance v IT sektoru přináší větší zisky a vyšší profitabilitu

Americká dominance v IT sektoru nepřináší jen větší zisky, ale také vyšší ziskové marže. V roce 2023 zůstalo u 500 největších amerických koncernů z každého dolaru obratu průměrně 8,6 centů čistého zisku. U evropských firem to bylo 6,4 procenta. Americké koncerny tak hospodařily průměrně o třetinu ziskověji.

Tento rozdíl je způsoben především IT sektorem s fantastickými výnosy, které jinde nejsou. Apple, Microsoft, Alphabet a Meta dosáhly v roce 2023 čistých ziskových marží přes 25 procent. U výrobce čipů Nvidia to bylo dokonce 47 procent, což znamená, že téměř polovina obratu zůstala jako čistý zisk.

Výjimečné produkty a cenová politika

Toho je dosaženo produkty, které žádná jiná firma na světě nedokáže tak dobře vyrábět. Díky tomu mohou firmy diktovat ceny. Nvidia toho například dosahuje svými výkonnými polovodiči, které jsou potřebné pro tréninkové a aplikační programy v oblasti umělé inteligence.

V Evropě jsou tak vysoké marže, jaké dosahují americké IT firmy, absolutní raritou: dánský farmaceutický koncern Novo Nordisk dosáhl v roce 2023 s produkty proti cukrovce a injekcemi na hubnutí ziskové marže 36 procent, francouzský luxusní koncern Hermes pak 32 procent.

Americký náskok není daný přírodou

Dlouhodobé datové řady Handelsblattu ukazují, že evropské koncerny do přelomu tisíciletí vykazovaly vyšší obraty a zisky než jejich americké konkurence. S nástupem internetu se ale poměr sil přesunul ve prospěch USA. Mnoho globálně přítomných amerických firem v nově vznikajícím IT sektoru mohlo ve stále více propojeném světě snáze nabízet své produkty a služby.

Finanční a státní dluhová krize v Evropě v letech 2008/2009 tento trend urychlila. Evropské banky a reálná ekonomika potřebovaly relativně dlouhou dobu na zotavení. Menší veřejné investice, rekordně vysoká nezaměstnanost v jižních zemích v důsledku dlouhé hospodářské krize a následně nižší spotřeba – to vše snižovalo zisky firem.