Meziměsíčně spotřebitelské ceny v USA stagnovaly. Na nižší cenovou dynamiku působil především meziměsíční pokles cen energií ovlivněný zlevněním surové ropy, a částečně také mírně nižší ceny zboží. Ceny ojetých automobilů se nadále snižovaly. To však bylo na druhou stranu kompenzováno především pokračujícím a stále poměrně rychlým růstem cen služeb a v menší míře pak také zdražením potravin. Na růstu cen služeb se velkou měrou nadále podílely položky spojené s bydlením. I tak ale jádrová inflace skončila ve srovnání s konsensem o desetinu níže, což se týkalo jak meziměsíční, tak i meziroční dynamiky, komentuje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Zpřesněný odhad HDP potvrdil mezičtvrtletní pokles ekonomiky eurozóny v Q3 o 0,1 %, na čemž se podílel i slabý výkon průmyslu, který v září meziměsíčně klesl o 1,1 %. Data z jednotlivých členských států ukázala na mírný mezičtvrtletní růst ekonomiky Španělska (+0,3 %) a Francie (+0,1 %), zatímco ekonomika Itálie oproti Q2 stagnovala a ta německá klesla (-0,1 %). Struktura HDP eurozóny bude dostupná až 7. prosince, očekáváme však, že k jeho poklesu přispěla mezičtvrtletně nižší změna stavu zásob (-0,4 pb). Příspěvek spotřeby domácností, fixních investic a čistého vývozu by měl být naopak kladný (ve všech třech případech čekáme +0,1 pb). V následujících kvartálech růst ekonomiky zůstane podle nás umírněný. Spotřeba domácností by měla vlivem obnoveného růstu reálných mezd a vysokých úspor oživit. Produkci však na druhou stranu bude brzdit nedostatek pracovních sil, drahé energie či slabší poptávka ze zahraničí. Investiční výdaje pak budou nadále negativně ovlivněny vyššími úrokovými sazbami. Tento týden zveřejněný německý ZEW index za listopad pozitivně překvapil ve složce očekávání analytiků, v případě hodnocení současné situace ale naopak zklamal.

Tuzemské ceny průmyslových výrobců byly v říjnu meziměsíčně nižší v průměru o 0,1 % po předchozích dvou měsících mírného růstu podpořeného vyššími cenami surové ropy. V meziročním srovnání byly ceny v průmyslu v říjnu vyšší o 0,2 %, zatímco tržní konsensus počítal s růstem o 0,6 %. Až na výjimky v odvětví výroby pokračoval utlumený cenový vývoj. Ten pravděpodobně souvisel s nižší poptávkou po průmyslovém zboží ale i se snižujícími se cenami energií. V tomto kontextu zůstává otázkou, jaký vliv na výrobní ceny bude mít případný výrazný nárůst regulovaných složek cen energií na začátku příštího roku.

Tento týden, pro nás v ČR kvůli státnímu svátku zkrácený, byl ve znamení slabšího amerického dolaru. Jeho výrazné oslabení oproti euru o zhruba 1,8 % se téměř zcela odehrálo během úterního odpoledne, kdy byla zveřejněna americká inflace. Trhy tak pravděpodobně reflektovaly výše zmíněný ústup poptávkových tlaků v USA a zmírnění cenové dynamiky napříč spotřebitelským košem. V ostatních dnech týdne hlavní měnový kurz vykazoval již jen mírné výkyvy. Slábnoucí dolar byl zřejmě hlavním faktorem posílení všech tří měn středoevropského regionu. Česká koruna zpevnila v mezitýdenním srovnání o přibližně 0,4 % k 24,45 CZK/EUR, maďarský forint o 0,3 % a polský zlotý o 1,4 %.