Když byly v roce 1947 objeveny první svitky v jeskyních u Kumránu poblíž Mrtvého moře, způsobil tento nález doslova revoluci v biblické archeologii. Svitky od Mrtvého moře (zkráceně DSS – Dead Sea Scrolls) jsou sbírkou více než 900 rukopisů pocházejících z období mezi 3. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l. Mnohé z nich obsahují části hebrejské Bible (Starého zákona).
Tyto texty jsou o více než tisíc let starší než nejstarší dochované verze tzv. Masoretského textu (MT), který se stal základem pro židovskou Bibli a křesťanský Starý zákon. Nabízí se tedy zásadní otázka: Odhalují Svitky od Mrtvého moře, že Bible byla po staletí upravována, a dokonce záměrně cenzurována?
Co jsou Svitky od Mrtvého moře a Masoretský text?
• Svitky od Mrtvého moře (DSS) jsou psané převážně hebrejsky, ale některé jsou i v aramejštině a řečtině. Obsahují biblické texty, apokryfní spisy a komentáře. Objeveny byly mezi lety 1947–1956 v jeskyních poblíž ruin Kumránu.
• Masoretský text (MT) je standardizovaná hebrejská Bible, vytvořená masorety – židovskými písaři – mezi 6. a 10. stoletím n. l. Masoretský text se stal oficiálním zněním židovského Tanachu a je základem pro většinu překladů Starého zákona.
Rozdíly mezi DSS a MT: Nahodilé varianty, nebo záměrné změny?
Vědecký výzkum ukázal, že DSS se v mnoha místech liší od MT. Většina těchto rozdílů je nepatrná, jedná se o gramatické změny, odlišné hlásky nebo pravopis. Ale některé rozdíly jsou zásadní a teologicky významné.
Níže uvádíme několik nejzajímavějších případů:
1. Deuteronomium 32:8 – „synové Boží“ vs. „synové Izraele“
V DSS čteme:
„…podle počtu synů Božích.“
„…podle počtu synů Izraele.“
Tato změna má hluboký teologický význam. „Synové Boží“ (hebrejsky bene elohim) v hebrejské tradici označovali božské bytosti – členy nebeské rady. Verze v DSS naznačuje, že Bůh (El Elyon) rozdělil svět mezi různé bohy a Jákoba (Izrael) svěřil Bohu jménem Jahve. Takové znění má polyteistické pozadí, které bylo v pozdějším judaismu potlačeno.
2. Deuteronomium 32:43 – „klanějte se mu, všichni bohové“
DSS obsahuje frázi:
„Radujte se, nebesa… a klanějte se mu, všichni bohové.“
Tato pasáž zcela chybí v MT.
I zde je zřejmý motiv odstranění zmínek o jiných bozích. Podobné výrazy se ale dochovaly jinde, např. v Žalmu 82, kde Bůh soudí ostatní bohy. Takové pasáže naznačují, že původní náboženství starověkého Izraele bylo spíše henoteistické (uctívání jednoho boha mezi mnoha), než čistě monoteistické.
3. Dva Mesiáši místo jednoho?
V některých textech DSS, např. v Komentáři k Abakukovi, se mluví o dvou očekávaných postavách: Mesiášovi královském (z rodu Davidova) a Mesiášovi kněžském (z rodu Áronova). V pozdější biblické tradici byl obraz Mesiáše sloučen do jediné osoby – především v křesťanství, kde byl spojován s Ježíšem.
4. Milovat Boha vs. bát se Boha
V Deuteronomiu 8:6 DSS říká:
„Miluj Hospodina, svého Boha…“
Zatímco MT má:
„Boj se Hospodina, svého Boha…“Záměna „miluj“ za „boj se“ mění náboženský postoj z osobního vztahu na autoritativní poslušnost. Někteří badatelé vidí v tomto posunu důraz na centralizovanou chrámovou autoritu a poslušnost vůči kněžím, tedy snahu legitimizovat moc levitské elity.
Psali jsme:
Byla Bible záměrně cenzurována?
Texty jako ty od Michaela R. Burcha tvrdí, že rozdíly mezi DSS a MT nejsou náhodné, ale výsledkem záměrné manipulace ze strany levitských písařů. Přímé důkazy pro takové záměry však chybí. I když některé úpravy se skutečně jeví jako teologicky motivované, nelze jednoznačně říct, že šlo o spiknutí.
Starověké texty často cirkulovaly v několika variantách současně. Teprve později se židovské i křesťanské komunity rozhodly pro jeden „kanonický“ text, který byl nadále opisován a uchováván jako autoritativní.
Co říkají odborníci?
• Emanuel Tov, expert na textovou kritiku, potvrzuje, že existovalo více textových tradic: „Masoretský text nebyl jedinou autoritou před zničením Chrámu. Vedle něj existovala i tradice Samaritánská a texty jako DSS.“
• Michael S. Heiser, známý biblista, píše: „Důkazy ze Svitků od Mrtvého moře ukazují, že biblický text měl pluralitní vývoj, často s prvky teologického boje.“
Co nám Svitky od Mrtvého moře skutečně říkají?
Svitky od Mrtvého moře nepopírají Bibli, naopak, ukazují, jak dynamická a různorodá byla její podoba v době před kanonizací. Odhalují, že biblický text nebyl statický, ale živý, přepisovaný a vykládaný různými komunitami.
Některé úpravy zřejmě vznikly z praktických, jiné z teologických důvodů. A i když můžeme najít stopy snahy o ideologickou kontrolu, nelze z toho automaticky vyvozovat rozsáhlé spiknutí nebo podvod.
Ve světle svitků od Mrtvého moře se nám tak Bible nejeví jako „nedotknutelné Boží slovo“, ale spíše jako komplexní výsledek dlouhého lidského zápasu o význam, identitu a víru.
(mia, prvnizpravy.cz repro: youtube)
