Díky vyspělé armádě a obléhacím technikám rozšířili svou říši, ale jejich vláda strachu nakonec vedla k jejímu pádu.
Asyrská říše patřila k nejmocnějším státním útvarům starověké Mezopotámie, avšak její sláva byla neoddělitelně spojena s krutostí, s jakou vládla svým poddaným a porobeným národům. Asyřané byli proslulí nejen svou vojenskou silou, ale také sofistikovanými strategiemi, které zahrnovaly psychologickou válku, masové deportace obyvatelstva a brutální tresty, jež měly zajistit stabilitu impéria a odstrašit možné vzbouřence.
Asyřané začali budovat své impérium v 2. tisíciletí př. n. l., přičemž největšího rozmachu dosáhli v 8. a 7. století př. n. l. pod vládou panovníků, jako byli Tiglatpilesar III., Sargon II., Sinacherib či Aššurbanipal. Hlavními centry jejich říše byla města Aššur, Ninive a Nimrúd.
Vojenská síla Asyřanů spočívala nejen v železných zbraních a profesionální armádě, ale také ve vyspělých obléhacích technikách. Jako jedni z prvních používali obléhací věže, beranidla a taktiky systematického ničení městských hradeb. Kromě toho dokázali efektivně využívat koně a bojové vozy, což jim dávalo výhodu na bitevním poli.
Na rozdíl od jiných starověkých říší, které se snažily začlenit dobyté národy do své kultury, Asyřané vládli prostřednictvím strachu. Jejich taktika zahrnovala:
• Psychologickou válku: Před útokem na město často šířili zprávy o extrémní krutosti, kterou uplatňovali na své nepřátele. Tento přístup mnohdy vedl k tomu, že se města vzdala bez boje.
• Masové deportace: Po dobytí města Asyřané často násilně přesídlovali celé populace, čímž oslabovali možnosti vzpoury a zároveň využívali pracovní sílu na jiných místech impéria.
Asyrské nápisy se často chlubí těmito praktikami. Například král Aššurbanipal se zmiňuje o tom, jak nechal stovky zajatců zmasakrovat a jejich těla rozvěsit po dobytém městě. Sinacherib, který vyplenil Jeruzalém v roce 701 př. n. l., si nechal na reliéfech zvěčnit scény brutálního zacházení s nepřáteli.
Psali jsme:
Navzdory své brutalitě Asyřané přispěli k rozvoji civilizace. Ninive, jedno z největších měst impéria, bylo centrem vzdělanosti a sídlem slavné knihovny Aššurbanipala, která uchovávala tisíce hliněných tabulek s klínovým písmem.
Asyrské impérium se nakonec rozpadlo v roce 612 př. n. l., kdy bylo Ninive dobyto spojenými vojsky Médů a Babyloňanů. Tato událost znamenala definitivní konec nadvlády Asyřanů a jejich říše se rozpadla na menší státní útvary.
I přes jejich zánik zůstala Asyrská říše v dějinách zapsána jako jedna z nejkrutějších mocností starověkého světa. Jejich metody vlády založené na teroru a masových represích byly jedinečné svou systematičností a důsledností, což z Asyřanů učinilo obávané dobyvatele, jejichž odkaz přetrval v historických kronikách dodnes.
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
