Podle historika Mikovce, jenž své poznatky zveřejnil v časopise Lumír, sahají kořeny příchodu anglických hereckých společností do střední Evropy až do doby vlády královny Alžběty. Herecká kultura v Anglii během jejího panování dosáhla vrcholu a herci začali vyjíždět do zahraničí. Z náboženských důvodů prý opouštěli Anglii a hledali nové příležitosti v jiných zemích.
První kroky do Slezska a na Moravu
V roce 1617 dorazili angličtí herci do Slezska a na Moravu, dokonce až do Olomouce. Ovšem do Čech samotných se prý neodvážili vstoupit. Skutečná anglická herecká společnost se v českých zemích usadila až po třicetileté válce. Významnými členy této skupiny byli herci s typicky anglickými jmény jako Vilémko, Jan Wayde, Gedeon Gellim a Robert Rasi.
Působení v Praze a reakce veřejnosti
Díky příznivým podmínkám, které jim poskytli místodržitelé, mohli angličtí herci ve Starém Městě Pražském představovat své hry, konkrétně komedie, tragédie a historické hry. Diváci přijímali jejich vystoupení s nadšením a zdálo se, že anglické herecké umění v Praze zapustí kořeny. Nicméně, jejich přítomnost brzy začala vzbuzovat nelibost u některých veřejných činitelů.
Konflikty s úřady a konec působení
Dne 10. května 1658 vydala městská rada Starého Města nový dekret, který zásadně ovlivnil působení anglických komediantů. V dekretu se uvádělo, že působnost anglických herců měla vyvolávat nemalé pohoršení. Výslovně bylo zakázáno, aby jejich představení obsahovala jakýkoliv obsah, který by mohl urážet náboženské cítění nebo dobré mravy. Zákaz oplzlých a nemravných výjevů vedl k tomu, že komedianti postupně Prahu opustili.
Tento dekret zřejmě definitivně ukončil působení anglických herců v Praze. Přísná opatření vůči jejich hrám způsobila, že se raději rozhodli odejít a zanechat za sebou pouze vzpomínku na krátké, ale intenzivní období anglického divadla v české metropoli.
Dědictví anglického divadla v Čechách