Snad nikdy v historii lidstva nebylo zbrojení větší ztrátou peněz než dnes.
19. září 2020 - 07:00
Zažíváme krizi pandemickou, blíží se ekonomická, probíhá ekologická a do toho jsme v procesu průmyslové revoluce 4.0 a s ní spojené automatizace. Peněz není nazbyt a investice do zbraní neřeší zhola nic. Zpráva o „vývozu zbraní: provádění společného postoje“ tedy přišla do Evropského parlamentu právě včas. Tedy v době, kdy bychom se měli bavit o investicích do budoucnosti a vytváření a nikoliv do destrukce.
Po celém světě bylo přitom v loňském roce vydáno na zbrojení celkem 1917 miliard dolarů (48 bil. Kč). Z dnešního úhlu pohledu se to jeví jako skutečně naprosto nemístné rozhazovaní peněz ve chvíli, kdy značné množství států mělo a má podfinancované zdravotnictví. Nikdo sice nemohl vědět, že rok 2020 bude rokem pandemie, ale mnoho expertů dlouhodobě varovalo, že tato možnost je reálná a bylo by rozumné být připraveni. Ovšem zdravotnická lobby není ani zdaleka tak mocná, jako ta zbrojařská.
Jistě nepřekvapí, že nejvíce do zbrojení investovaly Spojené státy americké. Jenom jejich narůst investic do zbrojení o 5,3 % se rovná celkovým výdajům na obranu Německa. Celkem se jejich výdaje zbrojařské mašinérii rovnaly neuvěřitelné částce 732 miliard dolarů a 38 % celkových světových výdajů na zbrojení. Země NATO (tedy i s USA) daly na obranu celkem 1035 miliard dolarů, což jenom ukazuje na zcela dominantní roli USA v této organizaci.
Ovšem ke zprávě Evropského parlamentu o „vývozu zbraní: provádění společného postoje“.
Je velmi zajímavé, že Evropský parlament ve zprávě:
- „připomíná své usnesení ze dne 4. října 2018 o situaci v Jemenu, naléhavě vyzývá všechny členské státy EU, aby se v této souvislosti zdržely prodeje zbraní a jakéhokoli vojenského materiálu Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům a jakémukoli členu mezinárodní koalice, jakož i jemenské vládě a dalším stranám konfliktu;
- vítá rozhodnutí vlád Belgie, Dánska, Finska, Německa, Řecka, Itálie a Nizozemska, které přijaly omezení svého vývozu zbraní do zemí, které jsou členy koalice, v čele se Saúdskou Arábií, zapojené do války v Jemenu;
- konstatuje, že v některých případech, jak uvádějí nevládní organizace, byly zbraně vyvezené do těchto zemí používány v Jemenu, kde se 22 milionů lidí nachází v situaci, kdy potřebuje humanitární pomoc a ochranu;
- připomíná, že v období od 25. února 2016 do 14. února 2019 Parlament prostřednictvím plenárních usnesení nejméně desetkrát vyzval místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zahájila proces, který by vedl k uvalení zbrojního embarga EU na Saúdskou Arábii, a to i v roce 2018, kdy požadoval uvalení embarga také na další členy koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu; tuto výzvu znovu opakuje;
- důrazně odsuzuje podpis obou memorand o porozumění mezi Tureckem a Libyí o vymezení námořních zón a o souhrnné bezpečnostní a vojenské spolupráci, které jsou vzájemně propojené a jsou v jednoznačném rozporu s mezinárodním právem i rezolucí Rady bezpečnosti OSN, kterou se na Libyi uvaluje zbrojní embargo;
- odsuzuje rostoucí závody ve zbrojení ve světě.“
Tyto body jsem mohla podpořit. Považuji za podstatné, aby na rozdíl od NATO si EU uvědomila, že je nemožné označovat za spojence někoho, kdo jím zcela očividně není. Přiznejme si jednou pro vždy, že v době globalizované ekonomiky se silná a jednotná Evropa nelíbí žádnému z velkých mezinárodních hráčů. Je sice nutné udržovat se všemi dialog, ale není třeba předstírat přátelství, kde není a nemůže být. Turecko pod Erdoganem není spojencem EU a neváhá činit kroky, které jdou proti zájmům EU (viz turecko-libyjská námořní dohoda a aktivity ve Středozemním moři).
Pokud jde o Saúdskou Arábii, tam už vůbec není možné držet se zpátky. Již v minulosti jsem několikrát psala o zničujícím konfliktu v Jemenu, o kterém se většinou mlčí. Probíhající konflikt se rozhořel v září 2014. Šíitští povstalci, takzvaní Hútíovci (podle Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi, který vedl povstání v roce 2004), obsadili roku 2014 město Sanaa. Od té doby situace eskaluje. Vládnoucí režim krutě bojující proti povstalcům je nejvíce podporován Saúdskou Arábií, která stojí v čele intervenčních vojsk. Saudská Arábie nakupuje v USA zbraně a do USA posílá ropu. Je neomluvitelné, že koalice cizích vojsk pod vedením Saudské Arábie zasahuje v Jemenu i proti civilním cílům. Páchá válečné zločiny za dohlížení a podpory od západních zemí.
Navzdory rozsáhlému znepokojení v Evropě s ohledem na vojenskou intervenci Saúdské Arábie v Jemenu, stále jak USA, tak Spojené království ve vývozu zbraní do Saúdské Arábie pokračovaly. 73 % dovozu zbraní do Saúdské Arábie pocházelo z USA a 13 % ze Spojeného království. Když jsem se nedávno ptala Evropské komise, zda tuto situaci řeší, odpověděla mi svou typickou „neodpovědí“, ve které se zbavila odpovědnosti, přestože je naprosto jasné, že Evropský parlament požaduje, aby Komise konala.
V konečném hlasování jsem sice nemohla zprávu podpořit, jelikož podporovala vytvoření Evropského obranného fondu, který dle mého soudu povede k militarizaci Evropy, ale oceňuji a podporuji jasný a kritický přístup k Turecku a Saúdské Arábii. Považuji ovšem za zásadní, aby po tvrdých slovech následovali i činy, protože to pak trochu vypadá, že se např. vraždy novinářů někde diplomaticky trestají a jinde promíjejí (viz vražda saúdského novináře Džamála Chášukdžího). Evropský parlament má jasné stanovisko, které ovšem Evropská komise ignoruje a podporuje politiku dvojího metru. Doufám, že brzy dojde ke změně a že navíc dojde k pochopení toho, že zbrojení je dnes tou nejhorší možnou cestou kupředu.
Kateřina Konečná