Naakumulované finanční zdroje z předcházejícího desetiletí rozdávání peněz a obří rozpočtové deficity, které se vláda vůbec nepokouší odstranit, nutně povedou k tomu, že bude inflace dále narůstat. Neboli, jinak řečeno, že bude hodnota koruny dále klesat. A úspory lidí se budou ztenčovat. To je něco, s čím naši spoluobčané nepočítali. Věřili v naši rašínovskou tradici, kterou se nám po listopadu 1989 podařilo celá tři desetiletí udržet.
Deficitně financujeme všechno možné i nemožné, i Ukrajinu. A naši inflaci stále svádíme na Ukrajinu, resp. na Putina. Již léta dostávám čtvrtletník The Quarterly, který vydává Frazer Institute v kanadském Vancouveru. Zářijové číslo je věnováno energetické situaci v Kanadě, růstu cen energií a inflaci. Podrobně je tam rozebírán zrod cenového růstu. A jak je to jedině možné, nejsme-li politicky zaslepení, připisují to raketovému zvýšení cen emisních povolenek. V Kanadě. Jako v Evropě. Na začátku roku 2020 byla cena povolenky 20 euro za tunu, na podzim 2021 60 euro, a v prosinci 90 euro. Tehdy ještě o Putinově válce nikdo nic netušil. Proč nepřijmeme, že zvýšení cen energií nezpůsobil Putin?
V rámci Euro Business Breakfastu, který pravidelně pořádá týdeník Euro, řekl místopředseda sněmovny Jan Skopeček: „Putin nás nenutil, abychom zavírali konvenční zdroje, nevnutil Německu Energiewende a nenutí nás ani obchodovat s emisními povolenkami.“ To jsme si my v Evropě, ale i oni v Kanadě, udělali sami. Nadpis článku v Euru zní: „Topit a svítit už zítra, dekarbonizovat do pozítří.“ Chápou to tak všichni? Nebo aspoň všichni rozumní? Já bych řekl, že topit a svítit musíme už dnes, ne až zítra. A že dekarbonizovat je hloupost. Dekarbonizace může eventuálně být přirozeným evolučním procesem, který je a bude důsledkem technického pokroku. Nemůže být diktátem zelených. Dekarbonizovat bez alternativ je nesmysl. Přečtěte si knihu australského geologa Iana Plimera Green Murder, Zelená vražda. Tam je napsáno všechno.