Prostý „atentátník“, který vzal airsoftovou zbraň (jako živou) na prezidenta Klause, sice zpočátku utěšeně tvrdil, že jest „dělníkem“ a „komunistou“, ale poté, co si lid vzpomněl na aféru, zvanou „Kubiceho zpráva“ a začal hledat, kdo je za tím, náhle býti komunistou přestal.  Zjevně oslí můstek, mající nabízet společné pozadí „dělníků“ (DSSS) a „komunistů“ (KSČM), nikdo nepochopil. Už to holt bylo překombinované… Ledový klid zadluženého svářeče a jeho politické přednášky v televizi však zjevně ukazují na někoho v pozadí, kdo rozehrává emoce těsně před volbami. „Sedm kulí jako v Sarajevu“ vzbudilo kupodivu méně nadšené reakce, než autoři taškařice čekali. Facebookový profil muže jménem Vondrouš kypí hrubkami, který by ani normální pologramot neudělal, zatímco jeho projev ústní je na úrovni absolventa politologie či právnické fakulty. Nevím, kdo tyhle mediálně atentátní skeče vytváří, ale scénáře mají na první pohled dobré. Lid potřebuje charismatické vůdce davu. Kteří se nezakecají a v pravý čas zavelí ke zteči barikád. Nicméně… Na druhý podrobnější pohled už je vidět šmíra. Vondrouš chce od prezidenta republiky omluvu… V této zemi se na prezidenty nestřílí a ten milý chlapec patrně nebude žádná utlačovaná třída. Podle všeho je to jen šaráda. Čí, to se (snad) ukáže. Ovšem pokus o zastrašení prezidenta vypadal rozhodně velkolepě. Pozoruhodná fyzická i psychologická podoba atentátníka s falešným asistentem Lukášem Kohoutem a zvláštně podobný způsob komunikace s tykadlovým řidičem Radimem Smetanou je až zarážející. Dílna to bude tedy zjevně jedna. Uvidíme, kam se od Citróna, střílecích tužek a jiných rekvizit „štiřínské“ kauzy Srba, přes „sedmičky“ bleskurychle uvězněného hejtmana a poslance Ratha bude vyvíjet tento mediální seriál dál. Taxikář Pontert či Vandas s megafonem a možná, že (nakonec) přijde i kouzelník.

Akorát té ochrance to tak nějak nevyšlo. Ale zdá se, že kromě jejich odchodu jejich šéfa se v podstatě nic neděje a tak je vlastně všechno v pořádku. Jen prezident má o čem přemýšlet. Jestli to byl vzkaz nebo nebyl. A od koho.

Stejně mediálně velkolepý je pád ministra práce a sociálních věcí Drábka. Ovšem spíše než pád je to spíš let na kluzáku. Drábek má spoustu času po sobě na tom miloučkém ministerstvu uklidit. Takže počáteční mediální velkolepost za chvíli pomine… Je to rozhodně zvláštní, někteří byli odejiti, ani si nestačili vyklidit šuplata (jako třeba policejní prezident Lessy), jiní sice už jako že odcházejí, ale odcházejí prakticky do konce volebního období. Jelikož se 26. října hlasuje ve sněmovně zákon o DPH, se kterým neprozřetelně Nečas spojil důvěru vládě, možná Drábek bude předčasně opouštět vládu, která už bude v tu chvíli v demisi. „Vláda může padnout 25. října,“ poznamenala k hledání nového ministra práce místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, která do funkce po Drábkovi nespěchá. Vědma nebo malověrná? Výroková žurnalistika by mohla slavit žně, kdyby byli novináři pozornější.

Také jsem se ovšem dozvěděla, že vláda padnout nesmí, protože pak by se k moci dostal „Sobotka s Filipem“. Jo, taková je, hoši, politika. Každej chvilku tahá pilku.

Ostatně, volby nám tak jako tak kráčí vstříc a z billboardů na nás opět hledí (tytéž) obličeje. Jak stárnu, zdají se mi čím dál stejnější. Politik, tvářící se odpovědně a slogan. Odpovědný slogan. Samozřejmě, jak jinak, že jo. Je to škoda, kdyby se použilo trochu více komerčního marketingu, možná by to mohlo být docela hezké. „XY – nová dimenze zábavy“. „AB – vždy silnější chuť“. Politik, který by pod fotkou s psím pohledem hlásal, že má „silnější aroma“ by mne zaujal rozhodně víc, než když hlásá, že jeho heslem je „odpovědná budoucnost“ nebo „péče o… (kohokoliv). Uznávám ovšem, že vždycky to nejde. Tu holčičku v baretu z reklamy Komerční banky, například, by měli někam internovat.

Předseda komunistů Filip si na podporu svých kandidátů pořídil kupodivu daleko méně odpudivý plakát, než má standardně většina lidí z jeho strany. Rudá je rudá a ne hnědá. Grafiku nedělal slepý a nejen že je jeho „odpovědná“ fotografie focená profesionálem.

Vždy jsem si myslela, že valach je kůň bez koulí. Když ale Hnutí za přímou demokracii spolu s anarchisty vyzve na facebooku voliče, aby se „pomstili politikům“ tím, že budou házet do urny prázdné obálky, máte pocit, že Valach, který učí na katedře občanské výuky pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, nemá ani mozek. Za neplatný hlas sice takto „potrestaná“ strana nedostane volební příspěvek, ale zisk z něj má proporcionálně ke svému celkovému výsledku. Čili skoro polovinu hlasu od takto hloupě naštvaného voliče dostanou strany nynější vládní koalice, které voliče původně naštvaly. To není uplatnění přímé demokracie, ale podvedení naivních důvěřivců. Nebo provokace.

Z přímé demokracie, kterou poprvé zažijeme při volbě prezidenta, mám tak trochu obavy. Poprvé jsem se vyděsila, když si s pojmem prezident hrál Karel Gott v jakési reklamě na limonádu, podruhé, když jedna PR agentura se pokoušela zkusmo na prezidenta nominovat Tomia Okamuru. Když jsem nyní poslouchala několik milých, a zdálo se i moudrých babiček, jak říkají o jednom kandidátovi, kterému se na náměstí podepsaly na petici, aby vůbec mohl být volen, že „je takovej mladej a hezkej, tak ho zvolíme“, vyděsila jsem se potřetí.

„A tomu všemu média velmi přitápějí pod kotlem…,“ konstatuje smutně asistent prezidenta Klause Jakl, sám kandidát na prezidenta…

Statistik Fischer chce být prezidentem zvolen nejspíš v Americe. Už se tam jel představit a s tamními mocnými pošpásovat. Dokonce i americkou reklamní agenturu si tam najal, aby ho propasírovala do CNN. A fakt to vyšlo… Dienstbier nám zatím stydlivě vyjevil, že dlouho nevěděl, že je také Američan. Roku 1969 se totiž narodil v hlavním městě USA a podle 14. dodatku k americké ústavě je každý, kdo se v USA narodil, americkým občanem. Jan Švejnar, který svou kandidaturu už vzdal, má také vedle českého i občanství USA. Toho amerického, které získal emigrací, se už jednou vzdát odmítl. Dvojí občanství má i Karel Schwarzenberg – vedle českého má i švýcarské. Zdá se, že Češi došli.

Mladá fronta Dnes konečně pochopila, že anonymní čtenářské reakce nepřinášejí redakčním článkům ani na ně navázané reklamě vyšší čtenost. Trolling plný vulgarit navíc zaměstnává řadu lidí, kteří tyto výlevy musí číst a mazat, neboť podle tiskového zákona i za ně odpovídá vydavatel. A tak redakce bude vyžadovat potvrzení totožnosti. Konec anonymní chatové konverzace sice nezamezí urážkám a sprostotě, ale přesune odpovědnost na konkrétní osoby. Jiné redakce už přistoupily k daleko razantnějšímu omezením, některé diskuze pod články zrušily úplně.

Evropa si pro jistotu pořídila IT bezpečnostní agenturu ENISA. Ta zahajuje v osmi evropských zemích měsíční propagační kampaň na podporu on-line bezpečnosti, zvyšování povědomí o hrozbách a pomoci uživatelům zmírnit rizika – doporučuje silná hesla, zamčení počítače. Kampaň přichází poté, co společnost Symantec oznámila, že hackeři ve východní Evropě se ukazují mnohem nebezpečnější pro evropské podniky, než asijští kybernetičtí zločinci. A co teprve pro vlády… Problémem je, že čím rozmanitější je svět kybernetických zařízení a čím více lidí počítače v různé podobě používá, tím hůře se dá bezpečnost mocných udržet. Dnes je hacker na ulici jako liška uprostřed slepičárny. A hackerem může být dnes každý puberťák.

Ruský miliardář Alexandr Lebeděv vypracovává „pohotovostní plány“ pro vlastní království mediálních podniků, Evening Standard a Independent, neboť v Rusku čelí obvinění z „výtržnictví“ a podíly v Novoj Gazetě, ale i v bankách, leteckých a zemědělských podnicích mohou být zabaveny nebo ochromeny kvůli „bezprecedentnímu“ tlaku ruských bezpečnostních služeb. Lebeděvovi hrozí až pět let vězení, pokud bude shledán vinným na základě obvinění z chuligánství.

Zprávy z mediálního byznysu připomínají už dlouho seznam na zdi pohřební služby: Francouzská verze amerického Huffington Post „Le Huffington Post“ se stává zpravodajskou jedničkou ve Francii, druhá největší německá tisková agentura DAPD a šest dalších dceřiných společností holdingu DAPD Media Holding vyhlásily konkurz. DAPD byla založena v roce 2010 po sloučení agentury DDP a německé pobočky americké zpravodajské agentury Associated Press. V loňském roce DAPD převzal fotografickou agenturu SIPA, která sama nedávno koupila francouzskou službu AP, ve snaze konkurovat Agence France Presse na jejím domácím trhu ve Francii. Japonsko zavádí postihy za nelegální pirátské stahování.

Nejnovější studie Pew Research „Future mobile news“ tvrdí, že konzum zpráv v USA se přesouvá na mobilní telefony a sociální média. Sociální sítě jako zdroj pro zprávy v posledních dvou letech vzrostly z 9 procent na 19 procent. Do pěti let to bude nejspíš více než polovina. 39 procent uvedlo, že zprávy čtou on-line, přičemž před dvěma lety to bylo 33 procent. Pouze televize dnes předčí online zdroje jako kanál přenosu zpráv. I zde je ale trend jasný. Pouze jedna třetina respondentů ve věku mezi 18 – 29 lety sleduje nějaké televizní zpravodajství, v roce 2006 to bylo 49 procent. Jen 13 procent mladých čte digitální nebo tištěné noviny, zatímco 33 procent zobrazuje zprávy na sociálních sítích a 34 procent se dívá na nějaké zprávy v televizi. 64 procent dotázaných uvedlo, že je zpravodajské zdroje, kterénepřihlásí určitý úhel pohledu, zatímco 26 procent chce zprávy zezdrojů, které sdílí jejich politická hlediska. Yahoo, Google, CNN, MSNa místní zprávy jsou pět nejlepších on-line zpravodajské zdrojů, kterérespondenti v USA jmenovali. Velcí prozatím přežijí. Ale co ti malí –lokální média? A co média v „malých“ zemích s odlišným jazykem, kterápro velká média jsou „lokálním“ či dokonce „komunálním“ trhem?

Paywall nebo nepaywall: je to otázka, která už dlouho trápí „tradiční“ média. Skrýt online obsah za virtuální zdí lze, platit za obsah na internetu se ale nikomu nechce. Mudroch to pocítil velmi tvrdě. Za jednotlivé články mu je ochoten platit každý desátý původní čtenář. Die Tageszeitung, noviny založené v Berlíně, se na problém podívaly jinak. Jeho čtenáři jsou jeho vlastníky. Levicový TAZ, jehož polovina čtenářů hlasuje pro Zelené, je ve vlastnictví družstva, složeného z 12000 čtenářů. Po celá léta byl TAZ s nákladem 60000 výtisků
financován státní dotací. Ale s pádem Berlínské zdi v roce 1989 přišel pokles dotace – a v roce 1992 noviny stály před bankrotem. Skupina čtenářů, kteří oceňovali nezávislost novin, investovala své úspory a založila družstvo. Dnes má jejich investice hodnotu 11 milionů EUR. Mudrochové ale nejsou: každý člen může investovat nejméně 500 EUR, a všichni přitom mají stejné slovo, bez ohledu na výši jejich podílu.Nemohou ovlivnit každodenní novinářskou činnost, ale mohou navrhnout politiku listu na valné hromadě. Na nedávném setkání tito družstevníci diskutovali, zda zvýší plat dopisovatelům na volné noze (ano) a zdazakáží reklamu ve prospěch jaderné energie (ne). Dovedete sipředstavit takovou valnou hromadu čtenářů v Praze?

Redakční nezávislost televizní sítě Al-Džazíra je opět zpochybněna – tentokrát po připomínkách majitele, šejka Hamada bin Khalifa al-Thani k programu pokrytí debaty v OSN o syrské intervenci. Ředitel zpravodajství na příkaz katarského emíra editoval obsah anglického kanálu z diskuze na Valném shromáždění. Přes protesty od zaměstnanců, že emírovy komentáře – opakování předchozích výzev k arabské intervenci v Sýrii – nebyly nejdůležitějším aspektem debaty v OSN, dvouminutové video muselo být reeditováno. Epizoda zanechala hořkou pachuť mezi pracovníky uprostřed stížností, že toto byl doposud nejtěžší redakční zásah do globálního vysílání, které bylo dlouho popisováno jako provozně nezávislé na katarském vlastnictví.

Bývalý šéfredaktor stanice ČRo1-Radiožurnál, Petr Souček pracuje jako konsultant v PR agentuře Bison & Rose. Do nového působiště nastoupil od začátku října. V téže agentuře už je i bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Petrov. Jo, změna je život.  . Kosmeceutika Bioclinic - vědecké řešení problémů. 

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková