I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi. Genesis 11:5-9

Původní význam arabského slova al-Qáida je „základ“ či „databáze“, nikoliv "vojenská či teroristická základna", jak se nás snaží přesvědčit tvůrci zmatení. Stejně tak neexistuje žádné hnutí s názvem „Boko haram“, tedy spojení slova z pidgin angličtiny pro „knihu“ a arabského výrazu pro „hřích“. To je pouze zkratka, aby se to dobře pamatovalo, ale jeho obsah je buďto zcela smyšlený nebo uměle stvořený.

I po velkém schismatu, kdy se vyznavači islámu definitivně rozdělili na sunnity a ší’ity, koncem sedmého a v osmém století zuřily stále boje o nadvládu mezi chalífátem, v té době ovládaným Umajjovci, vládnoucími z Damašku a imámátem, vedeným potomky Alího v Karbale, Kúfě či Medíně. Mladší syn čtvrtého imáma Zajd ibn Alí ibn Husejn v roce 740 rozpoutal proti vládě Umájjovců rozsáhlé povstání, které bylo potlačeno a Zajd zabit. Jeho následovníci, kteří ho považují za pátého imáma (namísto jeho bratra Mohammada ibn Alí al-Baqír), jsou pokládáni za větev ší’itského islámu, která je nejbližší vůči sunnitům, vytvořili v horách severního Jemenu kolem roku 893 zájedovský stát. Zájedovci jsou nábožensky nejblíže Ibáditům v Ománu nebo hanífovské škole sunnitského islámu, převažující v Turecku, Sýrii, Iráku, Libanonu a Jordánsku, na rozdíl od hanbalovské školy, převažující v Saúdské Arábii, Emírátech, Kuvejtu a Kataru. Na rozdíl od íránských ší’itů, kteří jsou následovníci dvanácti imámů, uznávají zájedovci pouze první čtyři a pátého Zajda. V tomto i v mnoha dalších ohledech, se od íránského pojetí islámu i teokratického státu velmi liší, a proto jejich účelové líčení, jako spojenců a spřeženců Íránu, je holý nesmysl. Írán se sice v období boje o dominanci v oblasti středního východu se Saúdskou Arábií stavěl do role ochránce zájmů všech ší’itů, ale tento argument je v rámci nové geopolitické spolupráce mezi zeměmi oblasti považován za stále méně významný.

Historicky byl vnitřně a reálně rozdělený i Jemen, kde jeho severní část byla zájedovská (nikoli húsijská) a jižní a východní část sunnitská. Dnešní stav je důsledkem bordelu, který v zemi nastolili vševládní Američané, kteří se v průběhu tzv. "Arabského jara" pokusili svrhnout dlouholetého prezidenta Ali Abdallu Sáleha a nahradit ho svým lojalistou Mansúrem Hádím, který byl obratem vyhnán ze země. Pokud si tedy dnes Spojené státy stěžují, že Jemen je nepřátelský, nepřehledný a nečitelný, jsou to právě ony, které za současný stav země odpovídají a uměle ho udržují. Je potřeba to chápat - potřebují přece aspoň jednoho nepřítele nad kterým nakonec, alespoň mediálně, slavně zvítězí.

A Zájedovci, líčení nyní jako hlavní nepřítel Izraele v oblasti, jsou opravdu ti poslední, kteří by měli mít zájem na rozdmýchání svého konfliktu s USA nebo se západním světem. Žili, žijí a budou i nadále žít ve svých těžko přístupných horách se svým přesvědčením, hrdostí a s kalachem přehozeným přes levé rameno, protože na tom pravém má erpégéčko. A žádná letadlová loď Dwight David Eisenhower, ani jiná vymoženost rušitelů míru, na tom nic nezmění. Dovolím si tedy uzavřít tuto úvahu parafrází zřejmě vymyšleného výroku: "Amerikánskij vojennyj korábl, pašol na chuj!"