Dokonce jsem viděl pořad, ve kterém se říkalo, že už tam pijeme ten tvrdý alkohol sto let a že se nikdy moc nedíváme, co to vlastně pijeme. Vytváří se opravdu taková atmosféra, z níž vyplývá, že si tady snad někdo neumí ani přečíst vinětu a neumí ani pít správně alkohol.

A slyším pana ministra Kalouska, který řekne, že za tohle může asi tak stejně, jako když si nějaký alkoholik sedá za volant a řádí tady na silnicích. Prostě za to, co se stalo, nikdo nenese odpovědnost.

Včera jsem sledoval tiskovou konferenci policie, na které se mluvilo o údajných pachatelích té tragédie - což bych si přál, aby byla pravda. Docela mě překvapilo, když jsem viděl státního zástupce, který jako by bezmála bral v ochranu údajného pachatele slovy, že se nachází ve velmi špatném psychickém stavu. Chtěl bych jenom připomenout, že tady v této zemi se nacházelo ve velmi špatném stavu těch 25 občanů – dokonce až tak špatném stavu, že jsou mrtví. A další desítky se nacházejí ve špatném stavu v nemocnicích.

A nejsem si jist, jestli to, co náš parlament v tomhle směru podniká, odpovídá té situaci. Přece to, že rozsah oné tragédie je tak velký, souvisí s tím, v jakém stavu trh je. On se může stát kriminální čin, ale to, že se dneska mluví o 15 tisících lahví v oběhu, plodí otázku, jak se tam takto naplněné lahve mohly dostat. To se přece nestalo náhodou! To znamená, že rozsah té tragédie, rozsah té ztráty na životech, je přece přímo úměrný tomu, jaké stát vytvářel podmínky pro to, aby ochránil občany.

Je naprosto legitimní připomenout, že rolí státu je ochrana zdraví a bezpečnost občanů. Na tom se snad shodneme bez ohledu na to, jestli jsme pravicového nebo levicového smýšlení. Toto je pilíř a důvod fungování státu ve společnosti. Proto je tady dohoda, že stát zřizujeme.

Jestliže zde máme 25 mrtvých a nevíme, kolik jich bude ještě dál, desítky v nemocnicích, lidi, kteří přicházejí o zrak, a my ani ještě přesně nevíme, jak tu tragédii zastavit, protože to opravdu teď asi není jednoduché, tak bychom si přece ve Sněmovně měli vážně klást otázku, jak je možné, že stát takto mohl ve své roli selhat.

Proč se ve Sněmovně nemluví v řádně zařazeném bodu o tom, co se tady odehrálo v posledních letech? V roce 2009 bylo z trestního zákoníku vyřazeno, že podloudnictví v oblasti tvrdého alkoholu je trestný čin. V roce 2010 po zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol klesla spotřeba o 15 %. To je zajímavé. A má to dva možné důvody. Buď přestalo hodně lidí pít, anebo naopak se přesunula velká část prodeje tvrdého alkoholu právě do černého obchodu. A na to měl stát nějakým způsobem reagovat. Když stát zvyšuje spotřební daň, tak by měl odpovídajícím způsobem zvýšit i úroveň kontroly, aby mu zisky z daně neutíkaly do černého trhu. Jestliže se to nedělo, nebo se dělo něco opačného, tak za to by měl být někdo odpovědný.

Spekuluje se o tom, že na severní Moravě je polovina všech panáků z černého trhu. Jak bylo možné takové množství alkoholu distribuovat, aniž by o tom věděla policie, aniž by o tom věděla celní správa? Není divu, že se v médiích naznačuje, že se o tom prostě vědět muselo, že tu muselo existovat nějaké propojení mezi výrobci a kontrolory. A dokonce už jsem zaregistroval, že muselo existovat spojení i mezi politiky a výrobci. Není divu, že se o tom mluví. Když dojde k takovéto tragédii, tak všechny tyto věci jsou přece na místě.

Jakým způsobem se tedy stát k tomu postaví? Proč ministři nechtějí na toto téma v parlamentu mluvit a informovat řádně o tom, co stát v této věci dělá.

Jak se pomůže obětem? V jiných zemích, pokud dojde k takové tragédii, stát přejímá roli pomoci obětem. Dokonce i finanční stránku věci, a pak to dodatečně vymáhá na těch, kteří se dopustili kriminálních činů. Co udělá stát vůči obětem u nás? Nebo se tady skutečně bude šířit atmosféra, že ti lidé si za to mohou sami? Prostě se bude popírat, že existuje odpovědnost konkrétních lidí za to, co se stalo?

Ve Sněmovně máme probírat novelu zákona o odpovědnosti nebo o náhradě obětem trestných činů. Tady máme dnes desítky obětí trestného činu. A máme příklad toho, jestli jsme schopni jim pomoci. Je to mimořádná situace. A přesto se o tom nemluví.

Ve sdělovacích prostředcích se vede debata, jakým způsobem teď řešit situaci se zabaveným alkoholem. Ono se to také může vyřešit tak, že se dále zkomplikuje život malému lihovarnictví, že to prostě vše vyzní ve prospěch velkých lihovarů. Každý krok, který se teď udělá, bude determinovat to, co tady bude příště. A možná bude determinovat zase do budoucna rozsah černého trhu. O tom všem by přece stálo za to mluvit.

Pro mě je nepřijatelné, že se mlčí o odpovědnosti. To je tady totiž vůbec běžné. Já se dozvídám v posledních dnech, že najednou odchází ředitel České exportní banky, odchází ředitel EGAPu - a vlastně nikdo neví proč. Ano, víme, že jsou tam různá podezření a pochyby kolem toho, jak se hospodařilo a rozhodovalo o miliardách. Poslancům se ale ani neposkytne vysvětlení toho, co se děje. Takže se podobným způsobem bude zacházet s odpovědností i v metanolové aféře? Mně to připadá těžko akceptovatelné.

Výsledkem této kauzy nemůže být jenom nalezení kriminálních pachatelů. Musejí se též klást otázky, co činily odpovídající kontrolní orgány v období, které tu situaci vytvořilo. Ty poslední dva tři týdny podle mě nevyužila celní správa a jiné orgány k tomu, aby nám podaly dostatek informací o tom, jak se snažily zabraňovat daňovým únikům a trestné činnosti. Tuto informaci o tom, jak se tomu ze strany státu čelilo, dnes rozhodně k dispozici nemáme. A ta je podmínkou toho, aby se mluvilo o odpovědnosti. O odpovědnosti konkrétních lidí za 25 mrtvých a desítky poškozených v nemocnicích. Není možné, aby se všichni dnes tvářili, že prostě všichni řádně pracují, zahlazují stopy škod a stát - jako by se nechumelilo - bude pokračovat dál, zřejmě podle hesla „vyšetřování skončilo, zapomeňte, že se tady něco takového přehnalo“.

Viníci metanolové tragédie - nejenom viníci konkrétních kriminálních činů, ale i viníci toho, že selhal stát - musí být odhaleni a potrestáni. Stát se tady musí přihlásit ke své odpovědnosti, stejně jako by se měl přihlásit ke starosti o ty, kteří jsou dnes zanedbáním státu postiženi. Připadá mi podivné, když jsou oběti ponechány samy sobě a stát se nezajímá o jejich osudy ani jim nepomáhá zvolit nějaký řádný postup, nepodává jim pomocnou ruku.

Tím spíš mne mrzí, že Poslanecká sněmovna bod „Zpráva o postupu státních orgánů při řešení metanolové tragédie, vyvození odpovědnosti a systémová opatření do budoucna“ odmítla hlasy vládní většiny zařadit na program své schůze.

Lubomír Zaorálek