Tato strategie slavila úspěch především u hnutí ANO, které dosáhlo historického úspěchu jak v krajských tak zejména v 1. kole senátních voleb.

V 1. kole senátních voleb postoupil přímo do Senátu s nadpoloviční většinou hlasů už jeden kandidát hnutí ANO. O dalších dvaceti se bude hlasovat ve 2. kole a podle zkušeností, které jsem získal kdysi v sociální demokracii. Strana jako je ANO, která má potenciál 30 – 35% hlasů může ve 2.kole získat 13 – 14 dalších mandátů. To změní politickou mapu Senátu. A za další dva roky, pokud se A. Babišovi nějakými politickými chybami nepodaří srazit vysokou volební podporu hnutí ANO, může být pozice hnutí ANO v Senátu ještě posílena.

Ze 13 krajů se hnutí ANO stalo prakticky nejsilnější stranou v deseti krajích. Má velkou šanci ve většině z nich prosadit své kandidáty do pozice hejtmana kraje. Dokonce i pardubický hejtman Netolický, který vždy respektoval politický kartel, který v kraji spoluvytvořil s pravostředovými stranami, začal chápat, že proti hnutí ANO nelze v kraji vládnout.

Ve středních Čechách chce nepochybně pokračovat ve svém hejtmanství dosavadní hejtmanka z hnutí STAN Pecková. I když vítězem voleb v kraji bylo hnutí ANO. A i když by STAN, spolu s ODS (Spolu), tedy pravostředové politické formace společně měly většinu v zastupitelstvu pouhopouhého jednoho hlasu. Přitom je potřeba s respektem k normálnímu rozdělení společnosti počítat s tím, že nejméně dva až tři psychopati, kteří se budou domnívat, že jsou právě tím jedním rozhodujícím hlasem v řadách vládní koalice, by vlastně už od počátku pravostředovou koalici rozbíjeli. Nic lepšího si Andrej Babiš a hnutí ANO nemůže přát, nežli antibabišovskou koalici v čele Středočeského kraje.

Vyjádření lídra ODS Skopečka jsou však dosti střízlivá. ODS může dojít naopak k názoru, že spolupráce s hnutím ANO ve Středočeském kraji se nemusí zrovna štítit. A ukáže tak, co by bylo možné i na celostátní úrovni.

V každém případě při vytvoření koalice ANO a ODS ve středních Čechách by už současné vládní strany těžko mohly mluvit o svém společenství jako o projektu „antiBabiš“.

V Jihomoravském kraji zvítězila s velkým přehledem, a především díky hejtmanovi Grolichovi, pravice. Není to žádné štěstí, ale občané kraje si to musí zažít.

Nejmenší kraj, Liberecký, ovládli jako obvykle Půtovi Starostové, kteří budou k sobě hledat vhodného koaličního partnera. Skoro bych si tipnul, že to může být hnutí ANO, což by dalo kraji velikou stabilitu a také perspektivu po pravděpodobném vzniku Babišovy vlády po příštích sněmovních volbách.

Zvláštním fenoménem je jihočeský hejtman Kuba, která zvítězil na celé čáře, mj. také proto, že se podobně jako Grolich dokázal distancovat od politiky současné vládní koalice.

Největší poražený voleb… 

To je nesporně Pirátská strana, která přesto, že byla fedrována manipulovanými průzkumy veřejného mínění a mladými redaktory mainstreamových médií, kteří k ní cítí generační sounáležitost, dopadla úplným debaklem. Nejsou to ostatně první volby, ve kterých takto dopadli. Piráti začínají hrát stejně komickou roli v české politice jako kdysi Věci veřejné. Vznikli podobným způsobem a na viditelných pozicích, ve kterých působí jejich nejznámější exponenti (Bartoš, Hřib, Lipavský) projevují vzácnou kolosální neschopnost. To, co je spojuje s mladými redaktory mainstreamových médií, kteří jim fandí, může být – podle mého názoru – příchylnost k různým formám použití konopí. Zdá se, že tato éra kouření marjánky a sympatie k němu v české politice končí. A je to dobře.

Šmardova SOCDEM zažila další debakl v řadě. Rytíř smutné postavy Šmarda, který se spojil s modernizátorem soc. dem. politiky, Bartou, který nejspíš reprezentuje v zemi americké zájmy, dovedl stranu až na úplné dno. Myslím, že už ani politický Einstein by stranu z tohoto dna nedokázal vyvést. Deset či dvanáct mandátů, kterými strana nyní disponuje v krajích je trapným odleskem někdejších obřích zastupitelských klubů ČSSD v jednotlivých krajích. Prostě politika Šmardů, Špidlů, Sobotků, Dienstbierů, Pocheů, Štefanů, Ostrých a spol. zkolabovala.

Zdá se, že jediná možnost, jak vyvést levici z politické slepé uličky je spojení různých levicových formací, ale za předpokladů potlačení osobních antipatií a nepřiměřených osobních ambicí některých individuí. Projekt STAČILO! dokázal získat 32 mandátů v zastupitelstvech krajů. Není to nic oslnivého, ale je to více než 13 mandátů, které KSČM získala v minulých krajských volbách. Chtěl bych jen tiše připomenout, že z tohoto počtu byli na kandidátce STAČILO! zvoleni také dva zastupitelé za ČSSD, pp. Havránek a prof. MUDr. Žaloudík. (ten jako nezávislý kandidát kandidující za ČSSD). Je to sice hra malých čísel, ale když si uvědomím, že Piráti mají tři mandáty a SOCDEM něco přes deset, není to zas tak špatné. Ukázalo se, že určitý potenciál v koalici STA4ILO! existuje. Ale mám-li být upřímný, je potřeba tento projekt ještě rozšířit a dát mu dynamiku pro volby do sněmovny v příštím roce tak, aby se na kandidátkách spojené levice objevilo více celostátně známých osobností. V žádném kraji totiž STAČILO! nezískalo více než 10% hlasů.

Pro komunisty by mělo být také potřebným poznáním i to, že tam, kde kandidovali pod svou vlastní značkou (Karlovarský kraj) skončili v poli poražených.

Krajské a senátní volby jsou posledním politickým soubojem velkého rozsahu před volbami do sněmovny. Pokud vládní koalice nezmění zásadně svou politiku a nedojde k masivní výměně ministrů ve Fialově vládě, budou současné vládní strany za rok ve volbách ostudně poraženy. A pak je jen otázka, koho bude mít hnutí ANO za svého koaličního partnera. Bylo by dobré, aby to byla česká levice.