Před časem jej z momentálního úplného zapomnění vytáhl na světlo boží současný prezident Pavel. Určitě na radu svých poradců, kteří mu vždycky dokáží poradit to, co od nich chce vrchnost buď v Bruselu nebo ve Washingtonu.

Nebylo bez zajímavosti sledovat, ve včerejším (29.12.) opakování Fokusu Václava Moravce v ČT 24, jaký je pohled do duše určitého vzorku českých společenských elit. V diskusi, kde debatéři působili na několik desítek, možná stovek středoškoláků a prostřednictvím České televize na další desetitisíce lidí, vystupovali kromě Václava Moravce také dva bývalí premiéři. Z toho jeden slovenský, shodou okolností se jednalo v obou případech o premiéry úřednických vlád. Nicméně u toho slovenského expremiéra bych viděl jeho jistou kompetentnost, protože byl dlouholetým šéfem Slovenské národní banky (a stal se jím po dlouholeté karierní přípravě). Diskuse se také zúčastnil bývalý ministr financí Kalousek. U něj jsem dokonce udělal určitou výjimku, že jsem jej hned v úvodu  jmenoval, aby nebyl zaměněn s nějakým jiným ministrem financí. Dále si Moravec do svého pořadu pozval bývalého viceguvernéra České národní banky, dále prorektora Vysoké školy ekonomické a vynikající podnikatelku, exportérů, která je shodou okolností také členkou  Národní ekonomické rady vlády.

Musím říci, že mne celkově překvapil technokratický přístup jednotlivých účastníků diskuse. Ne, že by jim chyběla fundovanost. Zejména nechyběla  fundovanost  L. Ódorovi a také bývalému viceguvernérovi ČNB M. Hamplovi, ale celkový jejich přístup byl jakoby z výšky šestého patra budovy České národní banky. Jakoby od toho lva s pochodní, který se vypíná nad budovou České národní banky. Tak se Moravcovi hosté  dívali na poddané, kteří jsou povinnými konzumenty jejich skvělých myšlenek a zejména realizace těchto myšlenek. Co mne ovšem překvapilo, bylo to, že se debatéři obloukem vyhnuli některým opravdu zásadním otázkám. Jeden názor u zmíněné vynikající podnikatelky byl, že prý jsme se k přijetí eura v přístupové smlouvě k EU zavázali. Tedy více než před dvaceti lety, kdy jsme vstupovali do Evropské unie, jsme se vskutku zavázali k  zavedení eura. No, ale ne všechny země Evropské unie mají do dneška euro již zavedeno a také se zavázali. A jsou v Evropské unii často déle nežli my. To znamená, že  jsme se sice zavázali, že jednou v budoucnu přijmeme euro, ale nebyl stanoven konkrétní  termín.

Musí to být v takovém čase, kdy to bude pro naše občany nejvhodnější.  Ve včerejší diskusi mně chyběl nějaký zástupce veřejnosti, tribun lidu. Někdo, kdo by říkal, ale proboha, když se bude při té oligopolní struktuře české ekonomiky, kdy celá odvětví ovládají obrovské,  především nadnárodní firmy, ať už jsou to banky, ať je to telekomunikační sektor, ať je to energetický sektor, ale také třeba aerolinie, anebo obchodní řetězce. A ti všichni, jak jsme to zažili v těch předchozích dvou letech 2022 a 2023, mastily ceny, jak je to napadlo. Ty ceny u nás, zejména základních druhů zboží, především potravin, rostly takovým tempem, že jsme patřili v tomto směru ke špičce Evropy. V souhrnu let 2022 a 2023 vzrostla inflace, tedy spotřebitelské ceny oproti  roku 2021 odhadem o 30%. Statistika (ČSÚ) říká, že  to bylo v souhrnu dvou let o 25%, ale statistika obvykle věci podceňuje a chce je podceňovat. Tedy statistika – mám na mysli Český statistický úřad.

Slovensko sice jaksi z chodu zavedlo za první Ficovy vlády v roce 2006 euro a udělalo tehdy dobře. Protože Ficova vláda prostě pohlídala členové excesy, které by jistě nastaly při stanovování cen, při tzv. zaokrouhlování cen, které by nastalo, pokud by tam byla jiná vláda, pravicová vláda. Pak  by to dopadlo tak, jak jsme to zažili v posledních dvou letech u nás v Čechách (tedy ve zmíněných již letech 2022 a 2023). Zkrátka, je potřeba určitý dohled ze strany vlády. Musí to být vláda, která předpokládá také určitý sociální rozměr uvažování i  v  podnikatelském sektoru. Pokud vláda kašle na lidi nastane vysoká drahota....

Pokud jde o termín vstupu do Evropské měnové unie, domnívám se, že ten je možné stanovit jenom tehdy, pokud se ekonomika a zejména směnné kurzy, tedy koruny a eura, budou vyvíjet takovým způsobem, aby to odpovídalo skutečné hodnotě české koruny ve vztahu k euru. Myslím si, že tato, řekněme ne ideální, ale reálná hodnota české koruny je někde jedno euro za 20, maximálně 22 korun. Dneska jsme na kurzu 1 euro:25,40 Kč.

A  samozřejmě, pokud by byl tento kurz uplatněn, jako tranzitivní kurz. Tedy jako kurz, ve kterém by se vše přepočítávalo: ceny, platy, důchody, ale také úspory, tak by byl značně podceněný možná o 20 %, možná o 30 %. A možná ještě o více procent a vlastně bychom tak české občany okradli. To, že to nezajímá vynikající podnikatelku a možná i některé jiné lidi, kteří mají abnormálně vysoký příjem, je jasné, ale také smutné. Myslím si, že euro je možné zavést až tehdy, když společenská elita nebo to, co se u nás  považuje za společenskou elitu, se vrátí do reality. Až pochopí, že musí sloužit lidem, a že tedy  zavedení eura nesmí být  drastickým útokem na životní úroveň českých lidí, jako jsme to zažili v letech 2022 a 2023 Po oba roky si oligopoly u nás  dělaly  co chtěly. Řádily, pokud jde o stanovení cen a také tržních podmínek, kterými držely a drží českou společnost stále v šachu. Euro nelze prosadit proti vůli většiny občanů. To musí mít na paměti každá vláda. Na štěstí....