Dobrou zprávou je, že ekonomika roste a bude růst i příští rok. Firmy se ale ocitly v klinči. Na jedné straně nemají dostatek pracovníků, a ačkoliv usilují o zefektivnění výroby novými technologiemi, dodací lhůty strojů se prodlužují, protože je na druhé straně nemá kdo vyrábět.
Trh práce se nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Dokládají to data Úřadu práce. Zaměstnavatelé totiž dnes postrádají přibližně o 200 tisíc pracovníků více než na hospodářském vrcholu v roce 2006.
Ve skutečnosti je ale situace domácího trhu práce vážnější. Firmám dnes chybí už 440 tisíc zaměstnanců, tedy asi o 130 tisíc více než podle statistik uváděných na začátku října Úřadem práce. Důvodem je, že zaměstnavatelé jsou si vědomi, že na pobočkách Úřadu práce zaměstnance nenajdou, a tak nabídky vyvěšují rovnou na pracovních portálech či angažují personální agentury.
Konkurentem soukromé sféry je také veřejný sektor. Stát jen za 5 let vysál z trhu práce 30 tisíc lidí. Navíc do průmyslových zón míří další desítky firem, které se chystají zaměstnat tisíce dalších lidí. Zejména ze západní části země odčerpává pracovníky tuzemskému soukromému sektoru Německo. Spolková republika se potýká s rekordním počtem volných míst, kvůli kterému rovněž přehodnotila svoji prognózu směrem dolů už minulý týden.
Podle analýzy Hospodářské komory predikující vývoj trhu práce do konce roku 2019 tak firmám bude už v červnu příštího roku chybět 500 tisíc pracovníků, což poškodí nejen podnikatele, ale celou ekonomiku. Jen státní kasa letos přijde nejméně o 84 miliard korun na daních a odvodech, které by mohly být odvedeny v případě, že by volná místa byla obsazena. V roce 2019 potenciální ztráty dosáhnou dalších přibližně 110 miliard korun.
Také proto Hospodářská komora jedná s vládou, aby zdvojnásobila na 40 tisíc roční kvótu pracovníků v Režimu Ukrajina, umožňujícího zrychlené přijímání kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny. Hospodářská komora přitom dlouhodobě zdůrazňuje, že přijímání zahraničních pracovníků není dlouhodobým řešením trhu práce, tou je reforma školství, ale krátkodobě zaměstnavatelům pomůže. Zároveň upozornila, že tito pracovníci nejsou přínosem jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Každý pracovník z Ukrajiny, který dosud získal práci přes Režim Ukrajina, přispěje na jednoho důchodce 440 korunami za rok. Při úplném obsazení 40tisícové kvóty by mohl roční rozpočtový efekt přesáhnout 10 miliard korun.
Šetření mezi podnikateli také potvrdilo, že firmy budou muset v roce 2019 čelit tomu, jak se vyrovnat s rychlým růstem mezd. Poprvé po třech letech to zaměstnavatelé označují za větší překážku jejich rozvoje než nedostatek pracovní síly. Mzdy přitom letos vzrostou o 8,6 % a v roce 2019 o dalších více než 8 %.
Problémem ale je, že více než polovina zaměstnavatelů mzdy svým zaměstnancům zvyšuje hlavně proto, aby současní zaměstnanci neodcházeli k jiným zaměstnavatelům, či proto, že mají snahu získat nové pracovníky. Vliv efektivnější práce zaměstnanců na růst mezd se v této situaci stal druhotným.
Hospodářská komora proto zaměstnavatelům i v souvislosti s kolektivními vyjednávání s odbory doporučila, aby kvůli mzdám potřebné investice do efektivnější výroby neodkládali. Firmám, které nebudou investovat, hrozí, že ztratí svou konkurenceschopnost, což obzvlášť pro tak proexportně orientovanou ekonomiku, jakou je ta česká, je otázkou jejich samotné existence.