Patří k nim neplodnost spojená se zhoršenou kvalitou spermatu, předčasný nástup puberty, zvýšený výskyt deformací pohlavních orgánů a zvýšený výskyt některých druhů rakoviny a metabolických onemocnění. Všechny tyto poruchy vyvolávají chemické látky, kterým se říká endokrinní disruptory. Přestože představují vážná rizika a běžně se vyskytují v našem okolí, většina lidí o nich nemá ani tušení.

Výsledky stále většího počtu vědeckých studií přitom jasně ukazují, že chemické látky vyvolávající hormonální poruchy hrají úlohu jak v případě chronických onemocnění, včetně nádorových onemocnění, obezity, diabetu a kardiovaskulárních chorob, tak i v případě reprodukčních problémů.  

Naše moderní životní prostředí v současné době zahrnuje přes 80 tisíc syntetických chemických látek a každý rok vzniká okolo tisícovky dalších. O více než 500 z nich je známo, že způsobují rakovinu nebo narušují činnost hormonů v těle.  

Co ale je důležité – tyto chemické látky nenajdeme jen v továrnách nebo za dveřmi laboratoří, jsou všude kolem nás v našem životním prostředí a jsou předmětech denní potřeby.  

Endokrinní disruptory se vyskytují v mnoha toaletních a kosmetických potřebách, čistících prostředcích, nádobách z umělé hmoty, obalech potravin, hračkách pro děti, oblečení nebo v postřicích proti škůdcům na zahrádkách.

Je velmi obtížné posoudit, jak přesně určitý endokrinní disruptor způsobuje určitou nemoc. Je to způsobeno řadou faktorů. Mezi působením dané látky a jejím účinkem může uplynout dlouhá doba. Riziko negativního dopadu se výrazně liší v různých fázích lidského vývoje, přičemž kritická období během vývoje plodu mohou být velmi krátká. V průběhu svého života jsou lidé vystaveni velkému množství chemických látek ve složitých směsích, a endokrinní disruptory tak mohou reagovat na sebe vzájemně a na hormony našeho těla. Endokrinní disruptory mohou působit v extrémně nízkých koncentracích a mohou mít větší účinky v malých dávkách než ve velkých.

I když jsou naše znalosti týkající se endokrinních systémů stále omezené, rizika jsou tak velká, že shoda panuje alespoň na tom, že je nutné stanovit zejména požadavky na chemické látky pro kategorie zboží, s nimiž přicházejí do kontaktu děti. Tak byl například v EU v roce 2011 zakázán endokrinní disruptor bisfenol A v kojeneckých lahvích.  

Jde ale pouze o omezený zákaz, který neřeší problém jako celek. Mezi nejohroženější skupiny tak nadále patří děti, mladí lidé a těhotné ženy. Mnoho výrobků z plastu v našich domovech, na našich pracovištích nebo v našich automobilech obsahuje jeden nebo více druhů chemických látek, u nichž existuje podezření, že vyvolávají hormonální poruchy. Spotřebitel nemůže vědět, jaké látky jsou obsaženy v určitých výrobcích, zejména v případě zboží bez uvedení obsahu.  

Evropský parlament dlouhodobě požaduje zavedení efektivní regulace endokrinních disruptorů. O tom, jak bude nový právní rámec vypadat s největší pravděpodobností rozhodnou mimo jiné právě nově zvolení europoslanci.

Jestli se Vám proto jeví toto téma důležité, přijďte 23. a 24. května k volbám do Evropského parlamentu. Má to smysl.

Pavel Poc