Zahraniční politika státu rovná se jedna velká katastrofa. Tichý souhlas s bruselskými nařízeními nahradila odevzdanost a jeho hlasité vzývání. Doma nahradilo populistické rozhazování peněz a likvidování živnostníků, malých firem a sešněrovávání řízeni země tápání a bezradnost. Započatá likvidace občanských svobod zabalená do předstírání starostí o naše zdraví pokračuje vesele dál ve vyjetých kolejích.

Nezákonná opatření minulé vlády, která Správní soud nestačil rušit, a která nám komplikovala, omezovala a často nesmyslně a zbytečně ztrpčovala život, zašifrovala nová vláda do PANDEMICKÉHO  ZÁKONA. Ten vládní moci umožní tlouct nás s jeho pomocí, kdy je napadne. Něco však přece přimělo poslance všimnout si i zákonů. Ano, je to zveřejnění jejich adres. Toto, pro ně odporné porušení zákona, je snad konečně přinutí zamyslet se, možná ve funkci poprvé, nad možným bezprávím ukrytým ve zmíněném zákoně. Jejich chlácholení veřejnosti, že nemusí být použitý, těžko někoho uklidní. Oni jsou příkladem toho, jak láska k moci dělá s lidmi divy. Proč má zákony dodržovat jen jedna strana?

Naděje vkládané před volbami do očekávané změny, se nenaplnily. Vláda Babiše byla nahrazena, nikoli přístup k vládnutí. Máme nakročeno z bláta do louže. Noví i staří vládci, kteří chtějí být zas noví, prokázali nebo prokazují stranickou a bruselskou všeho-schopnost. Nevím, jaká katastrofa dokáže způsobit rozpad těchto dvou táborů a vytvoření nějakého nového OF. Připadá mi, že bez takto radikální změny nám hrozí, že dopadneme jako Ukrajina. Tedy -  všichni nám budou pomáhat do ještě větší chudoby, držíc u nás při moci své bílé koně. Co nás tedy dostane po statisících do ulic s hesly, která nebudou mít nic společného s CO2, ani zelenými či jinými úděly?  Bude to chudoba, zima, hlad, co to bude, když proti omezování svobod demonstruje jen „pár nadšenců“. To naše politiky moc neděsí. Kdysi jsme byli národ hrdých SOKOLŮ. Dnes?