Naopak, chci hluboce ocenit práci desítek odborníků, které nikdo doposud nebral vážně, popřípadě je považoval za obtíž při prosazování manažerského řízeni světa. Ti všichni bezejmenní nyní bohužel v praxi ověřují svá teoretická východiska, návrhy a řešení. Na vlastním životě a životě svých blízkých mohou nyní sledovat, zda se daří těm, kteří nyní rozhodují o naplňování cílů a výsledků jejich doposud teoretických prací v oblasti krizového řízení.
Například: již v roce 2015 v rámci Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemoci vznikl akční plán zvládání infekčních onemocnění na období 2015-2020. Tato strategie v rámci krizového plánování umožnila částečně zastavit ekonomickou nekoordinovanou a nekoncepční destrukci lůžek infekčních pracovišť, zahájenou po roce 1990. Z původních 4015 lůžek zůstala v roce 2014 pouze čtvrtina, a to ještě jako konzervované pro klasické infekční nemoci jako je třeba spála nebo příušnice. Tento krizový plán definoval potřebnost 15 lůžek na 100 tisíc obyvatel a jako minimální hranici stanovil 10 lůžek a ve středních nebo velkých nemocnicích, kde nebude infekční oddělení, musí být aspoň infekční ambulance, aby přítomní infektologové mohli zabezpečit týmy řešící nákazy.
Při rozhodování v krizi totiž není čas na podrobné analýzy a hledání nejlepší cesty a už vůbec ne na návrat do výchozího bodu rozhodnutí. Proto jakékoliv řešení je lepší než žádné řešení. Zpětně budeme hodnotit, ale nyní jsem opravdu rád, že nakonec vláda rozhodla, i když později, než mohla (prý nepochopení kroků Česka ostatními z EU) o vyhlášení nouzového stavu a tímto krokem umožnila spustit všechny nutné krizové plány k ochraně před infekcí koronaviru. Bohužel, nedisponujeme prostředky a organizačními možnostmi velmocí jako je Čína, která stále s infekcí sama úspěšně bojuje a je nám schopna ještě humanitárně pomáhat. Prostě v krizi poznáš přítele.
Nyní se ale musíme soustředit na soudržnost společnosti a pomoc těm, kteří to prostě nedávají. Takové krizové situace totiž nevyužívají jenom různí zloději a šmelináři, tvářící se jako úspěšní podnikatelé pod heslem: hlavně, že to sype. Ale také tyto krize způsobují docela závažné problémy v oblasti depresivní psychózy. Zvláště zranitelnou skupinou jsou osaměle žijící osoby, senioři, matky samoživitelky, ale i osoby sice pracující nebo poskytující služby, bohužel ale s příjmy v pásmu chudoby, bez úspor a možnosti přečkat výpadek příjmů. Stát postupuje maximálně efektivně, ale nesmíme zapomínat, že tím způsobuje například hrůzu v životě mladé maminky živící se jako kosmetička. Výpadek příjmů zatím jen na 10 dní spolu s nutností starat se o dítě, k tomu nuceně být doma, a přesto platit všechny účty, nájemné a odvody státu, může způsobit docela závažné psychické problémy.
Proto vyzývám všechny nájemce a pronajímatele, všechny poskytovatele úvěrů, dodavatele vody, plynu a elektrické energie, spolu s telekomunikačními společnostmi, ale hlavně ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věci k odpuštění všech těch pravidelných poplatků a plateb po dobu měsíce března, popřípadě do odvolání nouzového stavu.