...která se očividně nachází na dietě, následující je krátký přehled výsledků ekonomického fóra v Petrohradu. Město je vyhledávaným místem pro turisty z celého světa bez ohledu na sankce a politiku. O tom jsem se mohl přesvědčit osobně během poslední návštěvy Petrohradu v době bílých nocí a v roli oponenta během obhajoby diplomové práce (na Státní univerzitě St. Petersburg) na aktuální téma Politika Velké Británie ve vztahu k regionálním a etno - konfesionálním elitám v současném Iráku.

Letošního fóra se účastnilo více než 19 tisíc osob a delegací ze 145 zemí. Z celkového počtu účastníků bylo přibližně 1.300 vedoucích představitelů obchodních a průmyslových společností a mně osobně neznámý přesný počet státníků a politiků ze 110 států světa.

Posuzovaná témata – současná světová hospodářská situace, globalizační model a finanční systém, vše v kontextu absence důvěry, bezohledné konkurence, protekcionismu s pomocí obchodních válek, jednostranného vypovídání smluv a sankcí – nedovolila žádnému státníkovi předpovědět veřejně specifické následky a sdělit praktická řešení, alespoň některých výzev. O to méně bylo možné slyšet nebo číst o představitelných řešeních odpovědných reprezentantů více než 3.500 ruských a zahraničních společností. I zde: největší delegace letošního fóra přiletěla z ČLR. Čítala 1.100 členů.

Za praktický výsledek fóra mluví 745 podepsaných smluv, nepodléhající obchodnímu tajemství, v celkové hodnotě 45,6 miliard Euro a zvýšení počtu oficiálních partnerů fóra na 148. Více na: https://www.forumspb.com/news/news/itogi-raboty-pmef-2019

Dílo S. Becketta (který obdržel roku 1969 Nobelovu cenu za literaturu, kterou odmítl převzít) je psáno formou dialogu, pro který je atypické neustálé opakování otázek a absurdních odpovědí. Práce (Becketta) se synonymy, monotónností a neomaleným vyjadřováním, vedoucím až k vulgarismům, se podobá práci současných politiků, moderátorů, expertů a médií trpících rusofobií a sinofobií. Všichni účastníci lokálních diskuzí (o RF, ČLR, a zcela jistě dojde i na USA), které odmítám nazývat dialogem, dokazují, jak velký je strach z nepochopení transformace světa a lidského života bez naplnění. Beckett ukázal, že smyslem života je nesmyslné očekávání čehosi a že jediná cesta, jak to vydržet, je zkrátit si jakkoliv čas.