Proč je de-dolarizace nevyhnutelná vysvětluje Gal Luft, spoluředitel amerického neziskového Institutu pro analýzu globální bezpečnosti IAGS a spoluautor knihy Dedollarization: The Revolt against the Dollar and the Rise of a New Financial World Order, 2019.

https://www.chinadaily.com.cn/a/202304/24/WS6445bbc1a310b6054facf4ba.html

Připomíná, že před tisíci lety, v roce 1023, změnila dynastie Song (960-1279) historii peněz tím, že zavedla papírové peníze. Teď se Čína opět chystá změnit dějiny peněz. Udělá to jednak tím, že se stane světovým lídrem v oblasti mobilních plateb a centrální banka zavede digitální měnu řenminpi (RMB), a jednak tím, že se postaví do čela přechodu od amerického dolaru jako světové rezervní měny.

Zvláštní postavení dolaru je jedním ze tří faktorů umožňujících globální převahu Spojených států, dalšími dvěma jsou jejich vojenská síla a alianční systém, vysvětluje Gal Luft.

Na USA připadá pouze desetina světového obchodu, ale přibližně polovina světového obchodu je fakturována v dolarech. Donedávna byla tato neúměrná závislost na americké měně většinou zemí světa široce akceptována, ale nyní stále více zemí říká, že chtějí svou závislost na zelené bankovce snížit. Tento měsíc francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby snížila svou závislost na americkém dolaru a nestala se tak "vazalem" USA. O týden později v Šanghaji brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva vyzval rozvojové země, aby usilovaly o nahrazení amerického dolaru vlastními měnami v mezinárodním obchodě.

Tyto výzvy k de-dolarizaci podporují dva vzájemně se posilující trendy. Prvním z nich je rostoucí nespokojenost s mezinárodním chováním USA. Dnes je každá desátá země pod sankcemi USA. Společnosti nemohou obchodovat se svými protějšky v zemích, s nimiž jejich vlády nejsou ve sporu, jen kvůli obavám, že se stanou terčem sekundárních sankcí USA.

Rusko-ukrajinský konflikt vytvořil nové precedenty: zmrazení a zabavení soukromých a vládních aktiv bez řádného soudního procesu, odpojení bank některých zemí od Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) a uvalení plošných sankcí na jednotlivce, společnosti a další subjekty, což vede mnoho zemí, které jsou v rozporu s USA, k přehodnocení moudrosti trvalé dominance zelené měny v globálním obchodu a komerci.

Druhým trendem je rostoucí pocit zemí, že dolar již není bezpečným uchovatelem hodnoty kvůli ekonomickým praktikám USA, zejména nekontrolovaným výdajům a narůstajícímu státnímu dluhu, který se blíží 32 bilionům dolarů a do roku 2027 by měl dosáhnout 44 bilionů dolarů. Poměr federálního dluhu USA k HDP vzrostl za posledních 20 let z 60 % na 130 % a do roku 2027 by měl dosáhnout 150 %.

Čtvrtinu amerického dluhu vlastní zahraniční země, přičemž mnohé z nich již nechtějí zvyšovat svou držbu amerického dluhu. V loňském roce Japonsko a Čína, dva největší držitelé amerických státních dluhopisů, společně snížily své držby o 400 miliard dolarů, což odpovídá polovině obranného rozpočtu USA. Ve stejném roce dosáhl deficit USA 1,38 bilionu dolarů.

Jinými slovy, zatímco výpůjční potřeby USA neustále rostou, mnohé země se stále více zdráhají půjčovat jim peníze, zejména když by velká část těchto peněz mohla být použita proti jejich zájmům, například na financování vojenské expanze a vyvolávání zahraničních válek a barevných revolucí.

Čína může přesunout stále větší část svého obchodu z dolaru na jiné měny a přimět své dodavatele energií, potravin a nerostných surovin, aby nejen přijímali nedolarové platby za své zboží, ale aby je také oceňovali v alternativních měnách.

Dominantní role Číny v uskupeních globálního Jihu, jako jsou BRICS a Šanghajská organizace pro spolupráci, a její iniciativy, jako je iniciativa Pásmo a cesta, jí umožňují prosazovat změnu globální měnové architektury, v níž dolar není nahrazen jedinou národní měnou, ale tím, co lze definovat jako "měnovou multipolaritu", v jejímž rámci spolu soupeří řada měn velkých ekonomik a uskupení o svůj podíl na globálních obchodních transakcích.

Jistě, USA i jejich měna budou ještě mnoho let hrát ústřední roli ve světových záležitostech, ale v novém uspořádání již nebude prostor pro hegemonii, velmoci a strategie typu "vítěz bere vše", soudí Gal Luft.

Internacionalizace RMB je dlouhodobý proces varují Shen Guobing a Liu Weiping. První je je profesorem ekonomie na Fudan University a zástupcem ředitele Institutu světové ekonomiky. Druhý je výzkumným pracovníkem Čínské rozvojové banky. Uvedení experti jsou toho názoru, že Čína musí být při dalším otevírání svého finančního sektoru opatrná. Za prvé proto, že nemá dobře rozvinutou finanční infrastrukturu. A za druhé proto, že nesoulad mezi tržním směnným kurzem a úrokovou sazbou a otevřením finančního trhu by mohl destabilizovat její finanční trh.

Je také třeba vybudovat mechanismus přeshraničního zúčtování v RMB. To by však nestačilo. Přestože Čína splnila některé finanční a politické požadavky pro internacionalizaci renminbi, stále čelí určitým obtížím kvůli rostoucímu obchodnímu protekcionismu a dosud plně nerozvinutým domácím měnovým, kapitálovým, devizovým a finančním derivátovým trhům.

Pro to, aby se měna dané země stala mezinárodní rezervní měnou, existují dvě kritéria. Za prvé, země musí být jedním z největších cílů spotřeby finálního zboží na světě, což znamená, že by měla mít schopnost dodávat na trh likviditu. A za druhé, měla by být schopna přilákat mezinárodní investory k primární veřejné nabídce akcií na své burze, což by znamenalo, že má schopnost zvýšit likviditu a zvládnout obrovský deficit běžného účtu. Protože to však Čína jako rozvojová země zatím nedokáže, neměla by proces internacionalizace renminbi urychlovat.

Globální ekonomika se dostává z dolarové pasti, tvrdí Zhang Monan, zástupce ředitele Institutu amerických a evropských studií Čínského centra pro mezinárodní ekonomické výměny. Jde trochu hlouběji do efektů hegemonie dolaru. Jejím prvním projevem je odčerpávání globální likvidity v každém dolarovém cyklu. Když je v USA hospodářská konjunktura a rostou úrokové sazby, stahuje to dolar ze světa. Měnová politika Fedu tak řídí globální cyklus měnové politiky a výkyvy amerických úrokových sazeb mají přílivový, odčerpávací účinek na globální dolarovou likviditu.

Podle Banky pro mezinárodní platby je teď nominální efektivní kurz dolaru vůči široké škále měn, včetně měn vyspělých a rozvíjejících se zemí, na nejvyšší úrovni od roku 1994, kdy byly tyto údaje poprvé zveřejněny.

Spojené státy mají obrovský prospěch z toho, že na jejich trh proudí kapitál, a využívají svou měnu ke sklízení bohatství jiných zemí. Dominance dolaru se tak stala největším systémovým rizikem pro mezinárodní měnový systém.

Druhým projevem hegemonie dolaru je zneužívání hospodářských sankcí ze strany USA. Historie dolarového cyklu ukazuje, že silné cykly se často shodovaly s "dolarizací". Odlišně od minulosti se však současný silný dolarový cyklus místo toho, aby se shodoval s "dolarizací", shoduje s "de-dolarizací".

Podle údajů Banky pro mezinárodní platby dnes dolar představuje 40,4 % mezinárodních plateb, 88,3 % devizových transakcí, 45,1 % mezinárodních dluhopisů, 41,73 % koše zvláštních práv čerpání a 59,23 % světových devizových rezerv, které přesahují 7 bilionů USD.

Zlomové linie v mezinárodním měnovém systému jsou však již dlouho patrné a zrychlil se trend de-dolarizace, který je charakterizován větším oddělením od systému dolarového zúčtování, výprodejem amerických státních dluhopisů, převisem zlatých rezerv a poklesem dolarových zúčtování.

Z globálního hlediska se stále více zámořských věřitelů, vedle Japonska, Číny a Ruska, zbavuje svých amerických dluhů. V říjnu klesla japonská držba amerického dluhu na přibližně 1,12 bilionu dolarů, což je tříleté minimum, a čínská držba amerického dluhu se snížila na 933,6 miliardy dolarů z 1,32 bilionu dolarů v listopadu 2013, což představuje kumulativní výprodej o 30 %.

Pozoruhodné je, že i Saúdská Arábie prodala od roku 2020 americký dluh v hodnotě 62 miliard dolarů, což představuje kumulativní výprodej ve výši 35 %. Rijád uvedl, že se vzdal používání dolaru při ropných transakcích, aby obešel zákon NOPEC, který USA přijaly s cílem postihnout Saúdskou Arábii. Roztržky v dolarovém platebním systému se prohlubují.

Stále větší počet ekonomik vymýšlí nebo vymyslel nezávislé platební systémy, které by obcházely globální systém, jemuž dominují USA. V roce 2019 Německo, Francie a Spojené království oznámily vytvoření mechanismu EU na podporu vypořádání obchodu s Íránem s cílem usnadnit nedolarové a jiné než SWIFT transakce a obejít americké sankce. Indie vytvořila systém vypořádání mezinárodního obchodu v indické rupii, aby snížila svou závislost na dolaru.

Také izraelská centrální banka letos zahájila diverzifikaci svých devizových rezerv a hodlá snížit podíl dolaru ve svých devizových rezervách z 66,5 % na 61 %. De-dolarizace skutečně nabírá na obrátkách.

Navíc podle zprávy brazilské centrální banky o správě devizových rezerv se v roce 2021 podíl dolaru v jejích devizových rezervách snížil o 5,69 procentního bodu oproti úrovni roku 2020 na 80,34 %, zatímco podíl čínského renminbi v brazilských devizových rezervách se zvýšil z 1,21 % v roce 2020 na 4,99 % v roce 2021, což je nejvyšší úroveň od zařazení renminbi do měnového koše země v roce 2019.

Rovněž na prvním summitu Rady pro spolupráci Číny a arabských států Zálivu bylo dosaženo dohody o vytvoření systému pro vypořádání plateb za obchod s ropou a zemním plynem v renminbi.

Vše nasvědčuje tomu, že mezinárodní měnový systém se bude vyvíjet v systém, který se bude vyznačovat jednou supervelmocí a více velmocemi, uzavírá Zhang Monan. Je však třeba vytvořit alternativní systém vypořádání obchodu, který by posílil protiváhu dolaru a připravil půdu pro vyvážený rozvoj mnohostranného globálního měnového systému.

Zbyněk Fiala

vasevec.info